"Rozhodnutí amerického soudu, který zastavil žaloby obětí požadující náhradu za propadlá bankovní konta, je dostatečná záruka, aby se začaly peníze vyplácet. Teď je na tahu německá strana, nesouhlasíme s návrhem, aby německá vláda zaplatila padesát procent odškodnění a o podílu podniků se dál jednalo," řekl Šitler.
Brněnské Muzeum romské kultury, které spolupracuje s fondem na vyhledávání obětí, už shromáždilo asi tři sta žádostí od Romů. "Asi dvě stě třicet už bylo odškodněno od švýcarských bank, tam však nemohli dostat peníze příbuzní. U německého fondu se už mohou přihlásit," řekl Helena Danielová z muzea. "Myslím si, že už se přihlásila většina postižených Romů, jde tak o pětadevadesát procent," soudí romský aktivista Karel Holomek z Brna.
České oběti mají dostat necelých osm miliard marek. Kromě Čechů a Moravanů dostanou peníze také Romové, Poláci a Němci žijící v tuzemsku, kteří za druhé světové války skončili v koncentračních táborech, věznicích, na nucených pracích nebo se museli před nacisty skrývat. |
Do této skupiny, která má nárok až na patnáct tisíc marek, se už podařilo zařadit také vězně z věznic na území protektorátu Čechy Morava, zatím ale ne ze všech. "Už jsme se domluvili na Malé pevnosti v Terezíně nebo Kounicových kolejích v Brně. O dalších věznicích se jedná," upřesnil Šitler.
Z osmdesáti tisíc žádostí je více než tisíc žádostí od lidí s polskou národností, asi tři sta žádostí Romů a sedmdesát žádostí českých Němců, kteří proti fašismu bojovali. "Počítáme s tím, že ještě dostaneme dalších deset až patnáct tisíc žádostí," dodal Šitler.