Nečas po jednání vlády podpořil "překlenovací řešení". Výběrové řízení, které by směřovalo k řešení definitivnímu, by totiž stálo příliš mnoho peněz. A to si podle premiéra v současné době veřejné rozpočty nemohou dovolit. Pronájem čtrnácti letounů gripen skončí v roce 2015.
"Nerezignujeme na ochranu vzdušného prostoru," řekl ministr obrany Alexandr Vondra. Kabinet pověřil Vondru jednat se zástupci švédské vlády o možnostech pokračování provozu letounů Jas-39 Gripen a o možné širší spolupráci v oblasti ochrany vzdušného prostoru. Ministři se tak přiklonili k doporučení Bezpečnostní rady státu. Vládní materiál byl vzhledem ke svému charakteru projednáván v utajeném režimu.
"Chci zdůraznit, že všechny možnosti jsou stále otevřené. Podle rozhodnutí vlády začneme jednat se švédskou vládou o možnostech pokračování provozu letounů Gripen a uvidíme, jak jednání dopadnou. Klíčové je pro nás ekonomické hledisko," komentoval rozhodnutí vlády Vondra. Podle usnesení vlády má do června předložit informaci, jak jednání se Švédskem dopadla. Následně vláda rozhodne o dalším postupu.
Podobně se zachovalo Maďarsko. Prodloužilo nájem gripenů
Podobnou variantu ochrany vzdušného prostoru zvolilo i Maďarsko, které nedávno se Švédskem podepsalo dohodu o desetiletém prodloužení pronájmu 14 švédských stíhaček Saab Gripen C/D. Maďarské letectvo tak bude používat 12 jednomístných Gripenů C a dva výcvikové modely D až do roku 2026.
Podle velitele letectva Jiřího Vernera je rozhodnutí vlády pozitivním signálem, že Česká republika bude nadále patřit k nejsilnějším zemím Evropy, která nehodlá ustoupit od vlastního zajištění svého vzdušného prostoru.
Rozhodnutí vlády přivítal i náčelník generálního štábu Vlastimil Picek s tím, že zabezpečení ochrany vzdušného prostoru České republiky vlastními silami a prostředky je pro armádu základním úkolem, který vyplývá z povinnosti chránit suverenitu státu. "Ztráta schopnosti nadzvukového letectva by byla nevratným krokem," prohlásil Picek.
Pokračování s gripeny vidí jako pozitivní krok expert a publicista Lukáš Visingr. "Piloti jsou na stroje vycvičení a jsou s nimi spokojení, letectvo má ke gripenům kompletní zázemí," uvedl pro iDNES.cz Visingr. Letouny se osvědčily i nad rámec původních očekávání, když s nimi čeští letci střežili v rámci mise NATO vzdušný prostor nad pobaltskými zeměmi. Otázkou však podle něj zůstává, zda je tou nejlepší variantou opětovný pronájem nebo nákup nových strojů. "Pronájmem jen odsunujeme řešení nadzvukového letectva o pár let," dodal.
Premiér Nečas dříve podporoval nový tendr
Premiér Nečas dříve řekl, že po skončení pronájmu gripenů vypíše Česko nový tendr na stíhačky. O dodavateli gripenů, britsko-švédském konsorcium BAE Systems/Saab, řekl, že se bude moci tendru zúčastnit jen v případě, že Británie a Švédsko poskytnou České republice veškeré údaje, které mají o korupci při pořízení gripenů.
"Nedovedu si představit, že ve chvíli, kdy britský protikorupční úřad konstatoval, že došlo v České republice ke korupci, že bychom se zatvářili jako nic, firma British Aerospace zaplatila nějakou pokutu a tím je to všechno vyřešené. My nejsme žádná Bangladéš, nebo žádný Katar. Toto si Velká Británie vůči svému spojenci v NATO a v EU nemůže dovolit," prohlásil tehdy Nečas.
Zakázku v hodnotě 60,2 miliardy korun schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana. Návrh ale nezískal podporu v parlamentu. Česko nakonec gripeny do výzbroje armády zařadilo. Na 10 let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů.
S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na nákup stíhaček přišla v únoru 2007 švédská televize. Dopustil se ho údajně rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly, který působil v Česku jako poradce společnosti BAE Systems. Britská policie ho kvůli korupci stíhala, společnost BAE Systems se ale dohodla s americkými a britskými úřady na pokutách výměnou za to, že vyšetřování údajné korupce skončí. V Česku vyšetřování korupce k žádnému obvinění nevedlo.
