Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi s gripeny střeží Island. Odstartovat můžou okamžitě

  17:11aktualizováno  17:11
Necelý týden stačil českým letcům s gripeny v islandském Keflavíku na to, aby vše připravili na ochranu vzdušného prostoru ostrova a začali držet nepřetržitou pohotovost. Počátkem týdne si je během takzvaných certifikačních letů ještě prověřili zvláštní komisaři z velitelství NATO.

Letoun Gripen českých vzdušných sil nad Islandem | foto: 211. sqn

Na Islandu přistála pětice českých gripenů před týdnem. Ostrou nepřetržitou pohotovost, která potrvá až do listopadu a během níž budou zodpovídat za ochranu celého ostrova i dvousetkilometrového pásu kolem, začali letci držet od středečního večera.

Mise na Islandu

V dobách studené války odsud americké letectvo a námořnictvo sledovalo pohyb sovětských ponorek. Když v roce 2006 Američané své stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček stáhli, v ochraně ostrova se začali střídat s některými aliančními spojenci, většinou s Francií, Dánskem, Německem a Kanadou. Vzdušné síly Armády České republiky držely nepřetržitou pohotovost ve dvou zemích najednou.

Podobně jako v letech 2009 a 2012, kdy letci chránili vždy po několik měsíců vzdušný prostor nad trojicí pobaltských republik - Litvou, Lotyšskem a Estonskem a pak loni a předloni na Islandu. Tam působí pětice gripenů JAS-39 C (z toho jeden záložní). Na ochranu vzdušného prostoru nad Českou republikou tak zůstává devět strojů, z toho dva dvojmístné JAS-39 D.

Kdykoliv teď musí na rozkaz velitelství NATO odstartovat k podezřelým nebo nekomunikujícím letounům či strojům s technickými problémy, které se v oblasti objeví nebo se k chráněné zóně přiblíží.

Ještě počátkem týdne si českou jednotku na Islandu prověřil zvláštní tým komisařů z aliančního velitelství CAOC (Combined Air Operations Centre) z německého Uedemu.

Inspektoři se zaměřili především na dodržení časových norem při ostrých startech, takzvaných „Alfa Scramble“ a zachování správných postupů. „Kontrola připravenosti vrcholí cvičným vzletem dvou letounů JAS-39 Gripen,“ popsal velitel české mise Jaroslav Tomaňa.

Účelem několikastupňové certifikace bylo prověřit standardní operační postupy v reálném prostředí. Jeden z českých strojů tak simuloval narušitele vzdušného prostoru. Komisaři přitom sledovali vše do posledního detailu, především postupy pilotů při zásahu.

Kontrolovali také připravenost speciálního týmu CRC (Control and Reporting Centre), správnost dokumentace, včetně zabezpečení citlivých informací, ostrahy nebo pyrotechnického zabezpečení munice.

„Certifikace pro nás všechny znamená završení dlouhodobého procesu přípravy, přesunu, rozvinutí a zaujetí přidělených prostorů. Nyní nastává nejdůležitější fáze celé mise: samotné nasazení ve čtyřiadvacetihodinových směnách,“ dodal Tomaňa.

Do vzduchu jen v neoprenu

Stejně jako v minulých dvou letech drží nyní čeští letci celodenní pohotovost na dvou místech současně. Na Islandu i doma nad Českou republikou.

Létání nad ostrovní zemí na severu však má svá specifika. „Odlišné povětrnostní podmínky a plnění operačních úkolů nad mořem vyžadují, aby měli piloti speciální výstroj, ke které kromě výškového vybavení patří i neopren,“ konstatoval zástupce velitele Tomáš Merta.

Doba vědomí a možná i přežití člověka v chladné vodě v moři, zde kolem deseti stupňů a v některých místech i méně, je velmi krátká. Neopren ji několikanásobně prodlužuje.

Na přežití v moři se piloti pečlivě připravují. Od seskoku do vody, přes nasoukání se ve výstroji do člunu, který se automaticky nafoukne při dopadu na hladinu až po vybavení ve speciální vestě. V té mají kromě nafukovacího límce piloti radiostanici, balíčky s léky, pitnou vodu a dalšími věcmi pro přežití.

Fotografie

Letoun Gripen českých vzdušných sil nad Islandem
Letoun Gripen českých vzdušných sil opouští před startem úkryt na Islandu
České gripeny během certifikačních letů nad Islandem
Vyzbrojování gripenů před odletem na Island

Na Islandu panuje subarktické oceánské podnebí, které je zmírňováno teplým Golfským proudem. Počasí je proto velmi proměnlivé a rychle přechází z extrému do extrému. Slunečný den s perfektní viditelností se rychle mění v silné krupobití nebo sněžení.

Spojenečtí letci museli během misí na Islandu bojovat s krutými mrazy, vichřicemi a silnými turbulencemi. V nejvyšším bodě islandského léta vydrží slunce za obzorem dvě hodiny (zhruba od půlnoci do dvou). Od poloviny listopadu do konce ledna se vyšplhá nad horizont na slabé tři čtyři hodinky denně a vytvoří skomíravé šero.

Už při první misi na Islandu české letce a především techniky trápil silný vítr, který na letištních plochách zvedal velká mračna prachu. A pak jsou tu samozřejmě dřímající i velmi aktivní vulkány.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.