Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

České gripeny slaví 10 tisíc hodin ve vzduchu, pronájem skončí za pět let

  11:32aktualizováno  11:32
Nadzvukové stroje Gripen jsou ve službách českých stíhačů už pět let. Za tu dobu na nich piloti nalétali 10 tisíc hodin, úspěšně zvládli i první zahraniční misi a chystají se na další.

Jas-39 Gripen | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Když na ranvej čáslavského letiště v dubnu 2005 dosedl první Gripen s výsostnými znaky vojenského letectva České republiky, byl to po dlouhých desetiletích konec éry sovětských stíhaček v českých barvách.

"Jsme zhruba v polovině kontraktu, který je na 21 tisíc letových hodin," konstatoval velitel vzdušných sil a sám jeden z prvních pilotů gripenů Jiří Verner. Ročně čeští piloti nalétají dohromady zhruba 2 200 hodin, tedy každý letoun je ve vzduchu zhruba 150 hodin.

Dosavadní zkušenosti letců jsou podle Vernera výborné. Ať už jde o spolehlivost nebo o servis. "Z našeho pohledu jde o výborný stroj," uvedl Verner.

Za pětiletou službu se podle něj jasně ukázalo, že některé argumenty odpůrců tohoto letounu, byly naprosto neopodstatněné. Jako například kompatibilita v rámci NATO.

České gripeny v PobaltíDůkazem je podle Vernera skutečnost, že gripeny celou dobu bezproblémově střeží vzdušný prostor nejen Česka ale i v rámci aliančního systému včasné výstrahy NATINEADS. A především pak loňská historicky první zahraniční mise českých letců s gripeny v Pobaltí, kdy piloti po čtyři měsíce v rámci operace NATO chránili vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska.

Tam absolvovali čeští letci 330 misí, nalétali nad Pobaltím 400 hodin a celkem osmkrát se jim nad hlavami rozezněla poplašná sirény k ostrému startu, kdy museli do vzduchu většinou kvůli ruským vojenským letounům.

Gripen se tam naprosto osvědčil, není totiž například tak náročný na počet pozemního personálu. V NATO pak kroutili hlavami, jak české letectvo zvládlo takovou misi s tak malým počtem lidí a tudíž levně, když jiní spojenci měli v Pobaltí dvojnásobně až trojnásobně velké kontingenty. Další nasazení v Pobaltí už plánuje česká armáda a Aliance na příští rok.

Výzbroj dělá z gripenu účinnou zbraň

Jako liché se ukázaly také obavy, že bude letoun bezbranný. Byl vyzbrojen pouze palubním kanónem a ve skladech měli letečtí zbrojíři pouze rakety krátkého dosahu Sidewinder.

Střely AMRAAM pro české gripenyTo se ale záhy změnilo a od roku 2008 jsou české gripeny vyzbrojeny střelami středního dosahu AMRAAM, tedy výkonným zbraňovým systémem, jakým česká armáda do té doby nikdy nedisponovala. Z gripenů se tehdy podle odborníků stal plnohodnotný bojový stroj.

"V případě letounu pro Českou republiku šlo tehdy o zbrusu nový model a proto zkušenosti českých letců jsou pro nás nesmírně cenné," uvedl programový ředitel Gripenu pro Českou republiku Bengt Littke.

České letectvo před pěti lety zařazovalo tyto nové modifikace C a D do výzbroje jako první na světě a to se podle Littkeho pochopitelně neobešlo bez prvotních drobných technických potíží, jako u každého nového stroje.

"Od té doby ale program běží bez problémů a základna v Čáslavi je pro nás nesmírně důležitá pro ověření, jak naše systémy fungují," dodal Littke. Gripeny od té doby slouží kromě domácího Švédska i v Maďarsku, Jihoafrické republice, Thajsku a v britské výcvikové škole. Švédský výrobce Saab už testuje zbrusu novou verzi.

Pronájem celkem 14 strojů za zhruba 20 miliard korun skončí za dalších pět roků. Od počátku kontrakt provází spekulace o možné korupci. S informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na nákup stíhaček JAS-39 Gripen s Českem přišla v únoru 2007 švédská televize.

Podle ní se rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly jako poradce zbrojovky BAE Systems pokoušel o kontakt se zástupci někdejší české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti. Policisté již případ dvakrát odložili, nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká však případ letos znovu otevřela.

Co bude po gripenech? Možná gripeny

V následujících měsících chce ale ministerstvo obrany zvážit možnosti, "co bude po gripenech". Otázku stíhacího letectva má řešit i takzvaná Bílá kniha obrany, kterou pro ministerstvo obrany připravuje tým expertů. Dokument by měl jasně definovat koncepci české armády pro nadcházejících deset až patnáct let a měl by být hotov příští rok v březnu.

"Nemyslím si, že bychom měli na stíhací letectvo teď rezignovat. Gripeny navíc patří k tomu, co nám posloužilo relativně dobře. Opět zde platí, že bychom si měli stanovit strategii pro budoucnost našeho letectva," prohlásil ministr obrany Alexandr Vondra.

Letoun F-35Existuje přitom hned několik variant. První možností je, že se Česko rozhodne pronajaté švédské stíhačky odkoupit za zbytkovou cenu. To by možnilo jejich nasazení i v zahraničních operacích bez nutnosti žádat svolení Švédů. Navíc čeští letci i pozemní personál jsou na stroje zvyklí a mají k údržbě letounů vybudované kompletní zázemí.

Další variantou je pak nákup zbrusu nových strojů. V případě nejmodernějších strojů jako Eurofighter Typhoon nebo nejnovějších letounů F-35 půjde však o velmi drahou záležitost. Další možností zůstává nákup starších strojů. Velmi by ale záleželo na konkrétní nabídce. Poslední variantou je pak zánik stíhacího letectva nebo společná ochrana vzdušného prostoru například s nejbližšími sousedy - Slovenskem, Polskem a Maďarskem.

Autoři: natoaktual.cz,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.