Například dětí s diabetem přibývá rok co rok téměř pět procent. "U předškoláků je to dokonce sedm procent ročně," konstatoval Jan Vavřinec, přednosta II. dětské kliniky v pražském Motole.
Lékaři uvádějí, že za to možná může i očkování, ačkoli jinak zdravotníci na přímý dotaz většinou tvrdí, že vedlejší účinky vakcín nestojí za řeč. "Děti vyrůstají v moc velké čistotě, jedí sterilní jídla, příliš se očkuje. Imunitní systém nic nenutí, aby se bránil," tvrdí alergolog Ondřej Rybníček z brněnské fakultní nemocnice.
Přednosta dětské kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jozef Hoza to vidí podobně. "Děti vyrůstají jako ve vatičce i kvůli očkování," řekl. Stále více se totiž ukazuje, že za podobnými nemocemi stojí selhání imunitního systému, který se neumí bránit spouštěcí virové infekci.
U Crohnovy choroby je podezřelé i kravské mléko, používané k umělé výživě místo mateřského. Na přibývajícím počtu chronicky nemocných dětí se paradoxně podílí i medicína svými úspěchy. "Šest procent dětí se rodí s nízkou porodní hmotností a lékaři je dokážou zachránit, mají ale dýchací i jiné potíže," říká Jozef Hoza
Děti trpí vážnými chorobami. Proč?
České děti jsou stále více nemocné. A nejsou to žádné banální choroby. Přibývá těch, které mají cukrovku, revma, alergii. S potížemi se budou potýkat celý život.
Sotva půl roku bylo nej mladšímu pacientovi pediatra Jozefa Hozy. Dítě mělo revma. "Tahle nemoc byla přitom takřka synonymem pro nemoci stáří," říká Hoza, přednosta Kliniky dětského a dorostového lékařství pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
A není to jen revma omezující pohyblivost. "Nemocných dětí při bývá. Zejména těch, které trpí autoimunitními chorobami," potvrzuje Hoza. To jsou nemoci, při nichž se imunitní systém obrací vůči vlastním orgánům. Dále sem patří cukrovka, astma, endokrinologické potíže, cystická fibróza.
"Počet těch dětí stoupá částečně proto, že dokážeme zachránit ty, které by dříve svou nemoc nepřežily," říká pediatr. Díky pokroku medicíny se děti s cystickou fibrózou postižené nadměrnou tvorbou hlenu dožívají dospělosti, stejně jako děti s jinými závažnými chorobami. "Ale pravda také je, že tyto nemoci postihují stále mladší děti," dodává Hoza.
Situace je přitom poměrně vážná. "Přibývá jich dokonce rychleji, než jsme čekali. Asi před čtyřmi roky jsme odhadovali, kolik budeme mít dětských diabetiků v roce 2005. Toho čísla jsme dosáhli už v roce 2001," konstatuje Jan Vavřinec, přednosta II. dětské kliniky pražského Motola.
Ročně v zemi přibude čtyři a půl procenta dětských diabetiků, nejvíce mezi předškoláky. "A stále se to zrychluje a bude se to zrychlovat ještě více," soudí Vavřinec.
Také alergolog Ondřej Rybníček z brněnské fakultní nemocnice potvrzuje: "Alergií i astmatu je čím dál víc." Čísla hovoří o tom, že alergií trpí více než pětina dětí. Naopak, dětí s rakovinou či leukémií tolik nepřibývá. "Za posled ních dvacet let mírně stoupl výskyt nejčastější formy dětské leukemie u dětí mezi jedním a čtyřmi roky, u ostatních zůstává výskyt stejný," říká lékař Jan Starý z dětské hematologie nemocnice v Motole.
Počet dětí, které se již narodily s krevními nemocemi, dokonce klesá. "Rodí se méně dětí a také se zlepšují možnosti předporodní dia gnostiky to je případ hemofilie," doplňuje lékař. Právě díky včasné diagnostice také ubývá dětí, které krátce po narození umírají na srdeční vadu lékaři je léčí ještě v děloze matky a po narození jim voperují kardiostimulátor.
