České děti neumí pořádně číst

  • 124
Pryč jsou zřejmě doby, kdy děti bez dechu hltaly oblíbený román pod peřinou jen při slabém světle baterky, zatímco už měly dávno spát. Dnešní děti sice číst umějí, ale nedokážou toho správně využít. Nevědí, co čtou, nerozumějí textu. A čtou málo. Odborníci tvrdí, že za to mohou počítače.

Za čtenářskou negramotností stojí podle odborníků nástup nových médií, která pracují především s obrazovými vjemy. "Zjistili jsme, že absolventi základní školy přečetli jen tolik textu, kolik by měly mít přečteno děti už ve třetí třídě," říká odbornice na dětské čtení Dagmar Helšusová, členka meziresortní komise ministerstva školství a kultury.

Tato komise před Vánocemi požádala, aby stát věnoval peníze na kampaň podporující čtení. Dětských knih ročně vychází hodně, loni to bylo 575 titulů.

To, že děti nerozumějí přečtenému textu, jim může způsobit vážné problémy v budoucnu, hlavně při dalším studiu třeba na gymnáziu. Děti, které přicházejí na střední školy, se podle Helšusové musí stále soustřeďovat na text a nedokážou ihned jeho obsah správně interpretovat.

Potíže se čtením mají české děti už dlouho a je to stále horší. Malí Češi jsou na tom podle mezinárodních průzkumů dokonce hůř než děti v ostatních evropských zemích, kde se rovněž s problémem čtenářské negramotnosti potýkají.

"Několikrát týdně chodí do knihovny i exkurze ze škol. Otázky, které mají, prozrazují, že prakticky neznají žádné spisovatele," potvrzuje ředitel pardubické krajské knihovny Petr Kárník. "Větší zájem než o knížky mají nyní děti o multimediální výukové programy na počítačích. Zajímavé je, že řada dětí se u nás do polic s knihami podívá jen tehdy, když si potřebuje ukrátit čekání na volné místo u počítače," poznamenal Kárník.

Děti nečtou. A když už, tak nevědí o čem
České děti čtou málo a neumějí si se získanými informacemi poradit. Odborníci varují, že nedostatek se jim v budoucnu vrátí - hůře se dorozumějí.

České děti čtou stále méně a méně. Navíc textu nerozumějí. To potvrdil před rokem i mezinárodní průzkum Organizace pro hospodářskou spolupráci. Ze šetření vyplynulo, že českým dětem chybí takzvaná čtenářská gramotnost, tedy schopnost najít v rozmanitých textech to podstatné, informaci si přebrat, zařadit do kontextu a později ji třeba použít.

Česko v průzkumu skončilo pod evropským průměrem. Zatímco čtenářská negramotnost českých dětí dosahuje šestnácti procent, v jiných evropských zemích je to kolem deseti procent.

Vůbec nejlépe jsou na tom děti ze Skandinávie. "České státní instituce se tomu příliš nevěnují, a přitom je to alarmující problém," varuje Dagmar Helšusová, členka meziresortní komise ministerstva vnitra. Učitelé dnes už nenutí děti číst vybrané knihy v rámci povinné četby. Měly by sice zvládnout doporučené tituly, ale ani to je ke čtení nedonutí.

Kdo by si však nepamatoval, jak opisoval od kamaráda do nuceně zavedených čtenářských deníků knihy, které neměl chuť číst nebo je prostě nesehnal? A současné děti mají v tomto případě život ještě lehčí. Běžně lze totiž získat výtahy z nejslavnějších děl na pultech knihkupectví a "výpisky z knih" lze bez potíží zkopírovat i z internetu.

A má cenu vůbec děti nutit? Nenajdou si nakonec děti kvalitní literaturu samy? Jedna z českých novinářek, která má ve svých novinách na starosti kulturu, vzpomíná. "Před deseti lety jsem se sedmiletou dcerou a svými americkými přáteli seděla v kavárně. Dceru nudily naše hovory a vytáhla si knihu. Američanka, matka tří dětí, byla ohromena. Tak aby si dítě dobrovolně četlo, tak tohle se už u nás nevidí, tvrdila."

Problém je však v něčem jiném než ve stále se rozrůstající nabídce, jak strávit volný čas. V Česku tkví také v mnohdy zastaralém způsobu výuky, kdy se děti texty jen biflují a učitel je nevede k tomu, aby o přečtené stati samostatně přemýšlely. A způsob výuky, málo nápadů, jak dětem učivo - třeba právě o literatuře - zpřístupnit, kritizovala ve své hodnotící zprávě vydané na konci roku i Česká školní inspekce.

Problém horšícího se způsobu výuky se objevil vedle nezvykle vysokého počtu násilností ve školách, zvyšujícího se počtu dětí, které pravidelně pijí alkohol, či nečekaně vysokého úbytku odborníků před tabulemi.

Ona nechuť číst se podle odborníků později nevyplatí - projeví se v omezené slovní zásobě a také ve větším počtu chyb. "Řeči dětí chybí jakákoli barevnost, neznají přídavná jména. Vždy se mi vybaví scéna z komedie Jak svět přichází o básníky, kde herec Pavel Kříž vylepšuje strohý obchodní dopis právě o řadu přídavných jmen. To je přesně to, co dnes dětem chybí," říká Jan Mazal, ředitel a učitel na malotřídce ve Zdechovicích na Pardubicku.

Děti od čtení knih odrazuje často i jejich podoba. Kupříkladu starší vydání Pohádkového dědečka od Eduarda Petišky leželo v pardubické knihovně netknuto. Bylo v něm příliš textu a málo obrázků. "Až nedávno se začalo prodávat nové vydání, které má mnohem větší a výrazně barevnější ilustrace. O knížku je mezi dětmi najednou takový zájem, že je stále vypůjčená. To starší vydání v knihovně pořád leží," uvádí příklad Mazal.

Přesto je o jednu knihu zájem v posledních letech stabilně veliký, a tou jsou příběhy malého čaroděje Harryho Pottera. "Jeho příběhy máme v knihovně v šesti exemplářích, ale v regálech se vůbec neobjeví, stále jsou půjčené a na dlouhou dobu dopředu zamluvené," říká ředitel knihovny v Pardubicích Petr Kárník. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video