V roce 1998 vláda rozhodla, že přepravu ústavních činitelů bude zajišťovat armádní letectvo. Tím byl dřívější Státní letecký útvar zrušen a jeho dopravní letouny připadly armádnímu letectvu v Praze-Kbelích. Kbely již předtím provozovaly několik strojů (Jak-40 a Tu-154B2), předaných od vládní letky. Vedle nich základna provozovala i An-24 a An-26.
Po sérii poruch letadel při zahraničních cestách politiků, kvůli nimž se stroje musely vrátit, nebo nouzově přistát, pak vláda v roce 2005 rozhodla o urychlené obnově vládní letky.
V současnosti letka provozuje pro osobní dopravu vládních představitelů novější kanadský letoun CL-601 Challenger.
A dva moderní Airbusy A-319 (první letoun byl do Česka dodán v prosinci 2006, druhý v říjnu 2007).
Využívá také dvě menší trysková letadla Jak-40 a vrtulový An-26B.
Oba vojenské vládní Tu-154M dosloužily v listopadu 2007. Tupolevy přitom České aerolinie vyřadily ze své flotily už v 90. letech, mohlo se jimi létat bez mezipřistání jen po Evropě.
Tupolev zradil Klause, Svobodu i Tvrdíka
Jedním z posledních českých politiků, který se proletěl "tůčkem", byl v únoru 2007 prezident Václav Klaus při návštěvě Japonska. Stroj se však porouchal a Klaus nakonec musel pro přesun mezi tamními městy použít vlak. Do Prahy ho přivezl záložní stroj.
Tupolev, proslulý svou poruchovostí, zradil například v červenci 2005 tehdejšího ministra zahraničí Cyrila Svobodu při letu do Latinské Ameriky. Nouzově musel přistát v západoafrické Mauretánii. Pár měsíců předtím se ministr obrany Karel Kühnl během letu do Izraele musel otočit a vrátit do Česka.
Politici stroje přetěžujíPolitici nyní nechtějí létat téměř s ničím jiným, než s novými letadly, a nové stroje se tak přetěžují. Šéf vojenské letecké základny v Kbelích Josef Bejdák říká, že dva Airbusy A-319 nalétají ročně tisíc hodin místo výrobcem doporučeného maxima 600 hodin. "Letadlo má být vytíženo, ale tohle je opravdu moc," uvedl Bejdák. |
Poruchy se nevyhýbají ani ostatním strojům
Poruchy se však nevyhýbají ani ostatním strojům vládní letky. V březnu 2004 challenger s prezidentem Klausem měl v Portugalsku závadu podvozku. V listopadu téhož roku stejnému stroji prasklo sklo a ministr Svoboda nedoletěl do Kataru. Kvůli prasklému čelnímu sklu challengeru musel prezident Klaus v dubnu 2005 nouzově přistát při cestě na pohřeb papeže.
Naposledy loni v dubnu se musel z cesty do Itálie vracet do Prahy stroj s tehdejším ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem, protože mu při mezipřistání v Brně prasklo opět čelní sklo.
Drobná závada kontrolky letounu An-24 zpozdila odlet ministra Cyrila Svobody z Černé Hory v červnu 2005. V únoru následujícího roku zas letoun se Svobodou na palubě nenastartoval v Ankaře kvůli mrazu.
Kvůli závadě na servořízení výškového kormidla neodletěl loni v říjnu do Bruselu premiér Jan Fischer. Otázky kolem ratifikace Lisabonské smlouvy musel projednat prostřednictvím videokonference.
