Česká vládní letka tupolevy vyřadila kvůli sérii poruch při cestách politiků

Také čeští politici donedávna létali ruskými zastaralými dopravními letadly Tu-154, ve kterém v sobotu zahynul polský prezident Lech Kaczynski. Kbelské armádní dopravní letectvo, pro které se vžil název vládní letka, je vyřadilo v roce 2007 poté, co zakoupilo dvojici letounů Airbus A-319 CJ.

V roce 1998 vláda rozhodla, že přepravu ústavních činitelů bude zajišťovat armádní letectvo. Tím byl dřívější Státní letecký útvar zrušen a jeho dopravní letouny připadly armádnímu letectvu v Praze-Kbelích. Kbely již předtím provozovaly několik strojů (Jak-40 a Tu-154B2), předaných od vládní letky. Vedle nich základna provozovala i An-24 a An-26.

Po sérii poruch letadel při zahraničních cestách politiků, kvůli nimž se stroje musely vrátit, nebo nouzově přistát, pak vláda v roce 2005 rozhodla o urychlené obnově vládní letky.

V současnosti letka provozuje pro osobní dopravu vládních představitelů novější kanadský letoun CL-601 Challenger.

A dva moderní Airbusy A-319 (první letoun byl do Česka dodán v prosinci 2006, druhý v říjnu 2007).

Využívá také dvě menší trysková letadla Jak-40 a vrtulový An-26B.

Oba vojenské vládní Tu-154M dosloužily v listopadu 2007. Tupolevy přitom České aerolinie vyřadily ze své flotily už v 90. letech, mohlo se jimi létat bez mezipřistání jen po Evropě.

Tupolev zradil Klause, Svobodu i Tvrdíka

Jedním z posledních českých politiků, který se proletěl "tůčkem", byl v únoru 2007 prezident Václav Klaus při návštěvě Japonska. Stroj se však porouchal a Klaus nakonec musel pro přesun mezi tamními městy použít vlak. Do Prahy ho přivezl záložní stroj.

Tupolev, proslulý svou poruchovostí, zradil například v červenci 2005 tehdejšího ministra zahraničí Cyrila Svobodu při letu do Latinské Ameriky. Nouzově musel přistát v západoafrické Mauretánii. Pár měsíců předtím se ministr obrany Karel Kühnl během letu do Izraele musel otočit a vrátit do Česka.

Politici stroje přetěžují

Politici nyní nechtějí létat téměř s ničím jiným, než s novými letadly, a nové stroje se tak přetěžují. Šéf vojenské letecké základny v Kbelích Josef Bejdák říká, že dva Airbusy A-319 nalétají ročně tisíc hodin místo výrobcem doporučeného maxima 600 hodin. "Letadlo má být vytíženo, ale tohle je opravdu moc," uvedl Bejdák.

V lednu 2003 sjelo v kosovské Prištině "tůčko" s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem z rozjezdové dráhy. Kolo letounu uvízlo v měkké zemi a letoun zůstal prudce nakloněn na pravé křídlo. Do Kuvajtu musel ministr odletět náhradním letounem.

Poruchy se nevyhýbají ani ostatním strojům

Poruchy se však nevyhýbají ani ostatním strojům vládní letky. V březnu 2004 challenger s prezidentem Klausem měl v Portugalsku závadu podvozku. V listopadu téhož roku stejnému stroji prasklo sklo a ministr Svoboda nedoletěl do Kataru. Kvůli prasklému čelnímu sklu challengeru musel prezident Klaus v dubnu 2005 nouzově přistát při cestě na pohřeb papeže.

Naposledy loni v dubnu se musel z cesty do Itálie vracet do Prahy stroj s tehdejším ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem, protože mu při mezipřistání v Brně prasklo opět čelní sklo.

Drobná závada kontrolky letounu An-24 zpozdila odlet ministra Cyrila Svobody z Černé Hory v červnu 2005. V únoru následujícího roku zas letoun se Svobodou na palubě nenastartoval v Ankaře kvůli mrazu.

Kvůli závadě na servořízení výškového kormidla neodletěl loni v říjnu do Bruselu premiér Jan Fischer. Otázky kolem ratifikace Lisabonské smlouvy musel projednat prostřednictvím videokonference.