Diskuse o změnách se povede na půdě Konventu EU. Jeho předseda, bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing, strávil včerejší den v Praze. Prohlásil, že Česko by se už mělo nazývat novým členem EU. "Každý členský stát, ať starý či nový, se musí mít možnost zúčastnit společného díla," poznamenal Giscard ve vztahu k přípravě ústavní smlouvy.
Představa, kterou vypracovali diplomaté pod vedením náměstka ministra zahraničí Jana Kohouta, dává přednost silné Evropské komisi (ta má v EU v rukou výkonnou moc).
Opoziční ODS, jíž v Konventu zastupuje její místopředseda Jan Zahradil, je naopak odpůrcem hlubší integrace a posilování pravomocí evropských institucí. "Bude to vládní dokument. Bylo jasné už od počátku, že nemohou být společně prezentovány všechny názorové proudy na naší politické scéně," uvedl k tomu Kohout.
Český návrh má nejdříve projednat kabinet a pak bude poslán do Konventu, kde 20. a 21. ledna začne diskuse o podobě a působnosti institucí EU. Konečný dokument by měl být předložen na červnovém summitu v řecké Soluni.
Vláda chce posílit pravomoci Bruselu
Češi od prosince vědí, že v roce 2004 se jim otevřou brány Evropské unie. Ale zatím nevědí, v jaké unii vlastně budou spolu s pětadvaceti dalšími zeměmi žít. Současní i budoucí členové EU se proto musí dohodnout, jak bude rozšířená unie fungovat, kdo a o čem bude rozhodovat.
A Češi chtějí do této diskuse, která má vyvrcholit letos v červnu na evropském summitu v řecké Soluni, zasáhnout. Česká politická scéna je však rozdělena v názoru, jak dalece by měla postoupit evropská integrace: zda posílit společné rozhodování na úkor dnes významného vlivu národních vlád, nebo jít opačnou cestou.
Koaliční vláda Vladimíra Špidly proto předloží vlastní iniciativu bez ohledu na to, že opoziční ODS má v mnoha ohledech jiné představy. Vláda podporuje spíše nadnárodní představu unie, posílení pravomoci hlavního úřednického orgánu Evropské komise, z níž by vznikla jakási evropská vláda.
Od komise se očekává, že bude všem bez rozdílu měřit stejným metrem, tedy jak malým, tak velkým státům. "Chceme Evropu jednotnější, pevnější a solidární," říká náměstek ministra zahraničí Jan Kohout, který je vládním zástupcem v Konventu EU.
Právě na tomto fóru, v němž mají zastoupení vlády i parlamenty nynějších i budoucích členů EU, se od loňského března debata o budoucnosti unie odvíjí. Avšak ani opoziční ODS nechce zůstat pozadu. Její místopředseda Jan Zahradil hodlá na jednání Konventu 20. a 21. ledna předložit svojí představu.
"S panem Kohoutem máme značně odlišné vize. Já podporuji přesné rozdělení kompetencí, aby bylo jednou provždy jasné, co se vykonává na úrovni evropské a co zůstane národním státům," říká Zahradil.
Na rozdíl od Kohouta je také příznivcem Francouzi navrhovaného zřízení evropského Kongresu, který by měli tvořit členové národních parlamentů. "Scházel by se jednou ročně a projednal by klíčové záležitosti tak, aby národní parlamenty mohly o další evropské integraci rozhodovat předem," vysvětlil Zahradil.
Na druhou stranu Kohout ani Zahradil nejsou příliš velkými příznivci zřízení funkce "evropského prezidenta", jenž by se silným politickým mandátem stanul v čele unie. Jak velkou šanci má tedy česká vláda, aby její představy byly nejen vyslyšeny, ale také brány v potaz? "Víme, že pokud chceme něčeho dosáhnout, nemůžeme zůstat sami. Jsme ve spojení se zeměmi, které mají podobné názory," řekl Kohout.
Mezi těmito partnery jmenoval visegrádskou čtyřku (Polsko, Maďarsko a Slovensko) a země Beneluxu.
Až Konvent v červnu předloží svoji představu o budoucí podobě EU, nebude to znamenat její okamžité přijetí. Poslední slovo budou mít vlády členských zemí. Diplomaté očekávají, že se šéfové vlád na toto téma sejdou už v druhé polovině tohoto roku. "Pokud to bude ještě letos, tedy před naším vstupem do EU, pak jednoznačně chceme mít zajištěna stejná práva, jaká mají nynější členské země," řekl Kohout.
