Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Atentát na Klause i Grossova omluva. Cyklus expremiéři startuje

  17:22aktualizováno  17:22
Na obrazovky České televize míří nový cyklus, který postupně představí všechny bývalé premiéry. Někdejší elitu české politiky zpovídali studenti FAMU. Tři z expremiérů se na natáčení odmítli podílet, někteří byli naopak až překvapivě vstřícní. První díl vysílá ČT2 už v úterý od 21:35.

Desítka studentů pražské FAMU zpracovala bezmála půlhodinové portréty všech premiérů, kteří se v čele vlády vystřídali od roku 1990 až do loňska. Vysílat se budou ve stejném pořadí, v jakém dotyční svůj kabinet řídili. Jako první se tak divákům představí první porevoluční premiér Petr Pithart, následovat bude profil Václava Klause a v desátém dílu se jako poslední představí Petr Nečas.

Expremiéři v ČT

Jednotlivé díly plánuje Česká televize vysílat na ČT2 vždy v úterý od 20:00, v repríze pak ve čtvrtek v 0:20.

1. Petr Pithart
    Limity vládnutí

2. Václav Klaus
    Z Borotína až na Sněžku

3. Josef Tošovský
    Pilíř stability

4. Miloš Zeman
    Kronos český

5. Vladimír Špidla
    Politický politik

6. Stanislav Gross
    Upřímně

7. Jiří Paroubek
    Čtyřicet tváří

8. Mirek Topolánek
    Topoltropa

9. Jan Fischer
    Hlavně slušně

10. Petr Nečas
      Pan Čistý

Ne všichni premiéři však byli k filmařům vstřícní. Spolupráci na snímku odmítl nejen již jmenovaný Nečas, ale také někdejší prezident Václav Klaus. Rozhovor s ním se pokoušeli filmaři sehnat několik měsíců a vypravili se za ním i na Sněžku. Vše ale bylo marné. V dílu, který je Klausovi věnován, přitom zaznívá vůči němu tvrdá kritika.

S dokumentaristy nechtěl mluvit ani Josef Tošovský, který stál v roce 1998 v čele úřednické vlády a s českými médii v posledních letech zásadně nekomunikuje. Dokumentaristé v jejich případě využili obsáhlý archiv České televize, hovořili s novináři nebo tehdejšími politiky.

Ochotnější expremiéři se natáčení zúčastnili přímo. Platí to třeba i o Mirku Topolánkovi, jehož kabinet se rozpadl v roce 2009 během českého předsednictví v Radě Evropské unie.

„Musel si o mě myslet, že jsem se zbláznila. Byly to desítky mailů a esemesek, stovky nepřijatých hovorů,“ vzpomíná na složitou komunikaci před začátkem natáčení Apolena Rychlíková, jedna z hlavních autorek projektu.

Gross se před kamerou kál

Na spolupráci studentům kývl i nynější prezident Miloš Zeman, který pro účely natáčení poskytl zhruba hodinový rozhovor. A až překvapivě otevřený byl třeba Stanislav Gross, jehož politickou kariéru zarazila kauza kolem financování jeho pražského bytu.

Expremiér Gross filmařům přiznal, že nebyl dobrým premiérem.

Po odchodu ze Strakovy akademie Gross pohádkově zbohatl díky obchodu s akciemi a přestal se objevovat na veřejnosti. S dokumentaristy však strávil téměř tři měsíce a občanům, které zklamal, se omluvil (více čtěte zde).

„Snažil jsem se nevracet úplně do minulosti. Po těch politicích už toho tady zbylo málo, nějaká pachuť a vzpomínky. Chtěl jsem pracovat spíš s těmito věcmi, než abych se vracel k jednotlivým kauzám a snažil se je rozplétat,“ vylíčil v České televizi jeden z filmařů Jan Látal, jak přistupoval k natáčení právě s Grossem.

Jeho kolegyně Rychlíková však zvolila jinou metodu. Na éru Mirka Topolánka se dívala optikou jeho politických rozhodnutí, zajímal ji jejich dopad na život Čechů. Každá epizoda Expremiérů měla vlastního režiséra, který natáčení pojal po svém. Všechny ovšem spojuje poměrně štědrá stopáž, filmaři dostali na představení každého z bývalých předsedů vlád 26 minut. Díky tomu mohli jít do větší hloubky a představit politiky v jiném světle, než jak je diváci znají z tehdejších zpráv.

Filmaři zmínili i takzvaný Sarajevský atentát na Václava Klause.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.