Z výsledků šetření České školní inspekce (ČSI) vyplývá, že počty žáků v evidenci OSPOD rozhodně nejsou zanedbatelné. V 1 069 základních školách, které ČSI oslovila, je dle vyjádření ředitelů v evidenci sociálky téměř sedm tisíc dětí, tedy 3,5 procenta z celkového počtu zapsaných 197 952 žáků. Průměrně tak na jednu základní školu připadá šest až sedm žáků v evidenci OSPOD.
Mezi jednotlivými školami jsou však rozdíly. „Ty, které jsou ve vyloučených lokalitách, mají výrazně větší počet dětí v evidenci OSPOD ve srovnání s těmi, které jsou mimo,“ vysvětlil pro iDNES.cz náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Konkrétní počty dětí v jednotlivých krajích však nejsou k dispozici.
Od září 2014 do pololetí uplynulého školního roku nahlásily školy, jichž se inspekce dotazovala, samy na OSPOD celkem 3 850 žáků. Nejčastějším důvodem bylo záškoláctví a problémy v chování - oba tyto důvody se vyskytovaly asi v třiceti procentech případů. Dalším výrazným problémem, který školy registrovaly, bylo „neplnění školních povinností“ a „zanedbávání či nedostatečná péče“ ze strany rodičů. Ve dvou procentech případů pak škola dítě nahlásila, neboť měla podezření, že je fyzicky nebo psychicky zneužíváno. Reálně - bez ohledu na to, kdo případ nahlásil - je v evidenci OSPOD nejvíce dětí kvůli zanedbávání a nedostatečné péči rodičů.
Od sociálky nemáme zpětnou vazbu, kritizují ředitelky
Většina ředitelů v průzkumu inspekce vyjádřila důvěru v to, že OSPOD ohroženým žákům dokáže pomoci. Spolupráci školy hodnotí jako efektivní.
Povinnost hlásit zanedbané dítěZákon o sociálně-právní ochraně dětí ukládá školám a školským zařízením povinnost oznámit OSPOD informace „zejména o dětech v péči osob neplnících rodičovské povinnosti, dětech týraných, zneužívaných a zanedbávaných, pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou nebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o takové skutečnosti dozví.“ Smyslem ustanovení je předcházet působení nepříznivých vlivů na děti a včas přijímat potřebná preventivní opatření či zabezpečit odpovídající pomoc. |
„Přestože převládá spíše pozitivní vnímání úlohy OSPOD, 30,4 procent ředitelů se obává, že důsledkem spolupráce s OSPOD bude zhoršení vztahů s rodiči žáků, případně ohrožení pedagogů ze strany rodičů,“ stojí ve zprávě ČSI. Obavy přitom vyjádřili nejčastěji ředitelé, kteří neměli ve sledovaném období se spoluprací s OSPOD přímou zkušenost.
Dalším negativním zjištěním je podle inspekce nedostatečná informovanost škol ze strany sociálky. „Ředitelé cítí jako problém, že ze strany OSPOD se jim nedostává zpětná vazba, zejména v případech, které neiniciovala sama škola. Provázanost škol a OSPOD je v tomto směru trochu jednostranná. Na jednu stranu orgán po učitelích chce, aby mu o dítěti podali veškeré informace, ona mu je poskytne, ale zpětná vazba, která by pomohla při práci s žákem, zatím v mnoha případech nefunguje,“ vysvětluje Andrys.
Inspekce dále kritizuje, že dvanáct procent škol neposkytuje žákům informace o možnostech využití krizové pomoci v případě zanedbávání, týrání či zneužívání ze strany rodičů. V osmi procentech případů děti nejsou o problematice informovány ve výuce ani prostřednictvím besed s odborníky.
Školy v šetření ČSI uváděly také počty potenciálně ohrožené žáky, u nichž monitorují rizika, která však zatím nejsou tak závažná, aby byli žáci nahlášeni OSPOD. V této kategorii se objevují nejčastěji žáci s možným rizikovým chováním a materiálně deprivované či zanedbávané děti. Zanedbání se projevuje nejčastěji ve výživě, hygieně, ošacení či tím, že je dítě dlouhodobě nevyspané.
