Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češka se podílela na objevu 100 milionů let starých spermií

  20:22aktualizováno  20:22
Mezinárodnímu týmu vědců se podařil převratný objev. Vědci prokázali přítomnost takzvaných obřích spermií u 100 milionů let starých korýšů. Významně tak posunuli laťku možností poznání evoluční biologie a paleontologie. V týmu je i Češka Radka Symonová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Radka Symonová | foto: Giles Miler, NHM London

Informoval o tom Václav Hájek z tiskového odboru Univerzity Karlovy.

Vědecký tým zkoumal zachované mikrofosilie sladkovodní lasturnatky (druhu Harbinia micropapillosa) pocházející ze 100 milionů let starého souvrství v severovýchodní Brazílii.

Spermie většinou patří k nejmenším buňkám živočišného těla, přesto mohou dosahovat značných rozměrů. U lasturnatek, které samy dosahují velikosti 0,5 až dva milimetry, může délka spermií činit až desetinásobek velikosti těla samce i samice. Obří spermie představují pro organismy, které je produkují, velkou energetickou zátěž a vyskytují se pouze u několika málo druhů živočichů.

Výzkumníci použili jedinečnou technologii

"Dokázali jsme, že obří spermie nebyly slepou evoluční pastí, ale představují udržitelnou evoluční strategii, která se u lasturnatek zachovala nejméně od doby před 100 miliony lety až do dnešního dne," vysvětluje devětadvacetiletá Symonová.

Unikátní výzkum také podle ní prokázal existenci nejstarších fosilních spermií na světě starých 100 milionů let. Dosud nejstarší podobný nález fosilní spermie totiž pochází z doby před 5 000 lety.

Výzkumníci použili jedinečnou technologii - holotomografii, která umožňuje získat obraz o vnitřním uspořádání orgánů milimetr velké lasturnatky.

Skenování lasturnatek na synchrotronu proběhlo v European Synchrotron Radiation Facility ve francouzském Grenoblu, jediném pracovišti na světě, které touto technologií disponuje. Vizualizace vnitřních orgánů tak malých fosilních organismů se v této vědecké studii dostala až na samotnou hranici nejmodernějších technologických možností.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.