Informoval o tom Václav Hájek z tiskového odboru Univerzity Karlovy.
Vědecký tým zkoumal zachované mikrofosilie sladkovodní lasturnatky (druhu Harbinia micropapillosa) pocházející ze 100 milionů let starého souvrství v severovýchodní Brazílii.
Spermie většinou patří k nejmenším buňkám živočišného těla, přesto mohou dosahovat značných rozměrů. U lasturnatek, které samy dosahují velikosti 0,5 až dva milimetry, může délka spermií činit až desetinásobek velikosti těla samce i samice. Obří spermie představují pro organismy, které je produkují, velkou energetickou zátěž a vyskytují se pouze u několika málo druhů živočichů.
Výzkumníci použili jedinečnou technologii
"Dokázali jsme, že obří spermie nebyly slepou evoluční pastí, ale představují udržitelnou evoluční strategii, která se u lasturnatek zachovala nejméně od doby před 100 miliony lety až do dnešního dne," vysvětluje devětadvacetiletá Symonová.
Unikátní výzkum také podle ní prokázal existenci nejstarších fosilních spermií na světě starých 100 milionů let. Dosud nejstarší podobný nález fosilní spermie totiž pochází z doby před 5 000 lety.
Výzkumníci použili jedinečnou technologii - holotomografii, která umožňuje získat obraz o vnitřním uspořádání orgánů milimetr velké lasturnatky.
Skenování lasturnatek na synchrotronu proběhlo v European Synchrotron Radiation Facility ve francouzském Grenoblu, jediném pracovišti na světě, které touto technologií disponuje. Vizualizace vnitřních orgánů tak malých fosilních organismů se v této vědecké studii dostala až na samotnou hranici nejmodernějších technologických možností.
