Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Voda Etiopii, školy Palestině. Česko pomohlo k rozvoji pěti miliardami

  12:49aktualizováno  12:49
Česko v loňském roce vynaložilo 4,95 miliardy korun na rozvojovou pomoc. Projekty zajistily přístup k pitné vodě v Etiopii, podpořily vzdělávání mládeže v Palestině nebo zemědělství v Afghánistánu. Poskytování pomoci je podle šéfa České rozvojové agentury Michala Kaplana pojistkou proti globálním hrozbám.

Ilustrační snímek | foto: Reuters

„Pomáháme přímo na místě, vybudujeme školy, vybudujeme rozvod vody, podpoříme rozvoj obchodu a nová pracovní místa, a tím si vlastně v těch rozvojových zemích vytváříme trhy a odbytiště pro naše výrobky,“ popsal Kaplan jednu z výhod rozvojové pomoci. Dodal, že projekty rozvojové pomoci pomáhají také předcházet různým krizím, které se mohou přelít i přes hranice států.

„Je to hlavně pojistka proti nějakým dalším globálním hrozbám, ať už je to například šíření infekčních chorob, nebo prevence nelegální migrace,“ zmínil na konferenci, kde agentura představila zprávu o své činnosti v roce 2015.

Zájem českých firem podílet se na rozvojové spolupráci podle náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy narůstá, ale ve srovnání s jinými evropskými zeměmi Česko zaostává, a to zejména v ochotě investovat v nejchudších oblastech. Tyto investice jsou pro firmy náročnější.

„Hledáme firmy, které dokážou investovat a mít dlouhodobé projekty, to je cesta, jak zapojit společensky odpovědné firmy do rozvojovky,“ řekl Tlapa. „Těch firem je poměrně málo i ve srovnání s jinými evropskými zeměmi stejné velikosti, jako je třeba Rakousko, Švédsko, Dánsko. Musíme ty společnosti hledat,“ podotkl.

Podpora zemědělství v Afghánistánu či vzdělávání v Zambii

Ze zprávy agentury je podle Tlapy patrné, že přesto Česko má příklady dobré praxe, které ukazují, že rozvojová pomoc může být výhodná pro obě strany. Zmínil projekt na zajištění pitné vody pro obyvatele etiopského města Bona, který společně realizovaly firmy AQUATEST, GEOTest a.s. a Ircons.

Další projekty ČR zajišťovaly neziskové organizace Člověk v tísni, Njovu nebo Diakonie ČCE. Týkaly se podpory zemědělství v Afghánistánu, zajištění vzdělání pro mládeže v Zambii nebo distribuce humanitární pomoci v Jordánsku a Sýrii. České firmy nebo univerzity se podílely také na zlepšení diagnostiky a prevence onkologických onemocnění v Gruzii a odstraňování ekologické zátěže v Mongolsku.

Kromě oficiálních zdrojů přispěly na rozvojovou pomoc také soukromé subjekty nebo státní úvěry. Podle rozvojové agentury poskytl nevládní sektor z různých sbírek 1,1 miliardy korun. Na exportních úvěry stát vynaložil 2,8 miliardy korun.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.