Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká republika stoupla v žebříčku lidského rozvoje

  14:18aktualizováno  14:18
Česká republika se zařadila na čtyřiatřicáté místo světového žebříčku lidského rozvoje, který vypracovala OSN. Pořadí je sestavováno podle délky života, úrovně vzdělávání, zdravotní péče a reálných příjmů v jednotlivých zemích. Česko se tak po devětadvacátém Slovinsku stalo nejlépe postavenou zemí střední a východní Evropy.

Ve srovnání se zprávami Programu Organizace spojených národů pro rozvoj z minulých tří let zaznamenává země v žebříčku mírně vzestupnou tendenci.

V letech 1997 a 1998 zaujímala Česká republika 39. místo, loni byla na šestatřicátém a letos vystopila ještě o dvě příčky výš.

Ze zemí bývalého východního bloku následuje Českou republiku čtyřicáté Slovensko, třiačtyřicáté Maďarsko a o jedno místo "horší" Polsko. Sousední Německo je čtrnácté a Rakousko šestnácté.

Mezi zeměmi rozdělenými do tří hlavních kategorií lidského rozvoje Česko zároveň figuruje ve skupině šestačtyřiceti států, které byly zařazeny do skupiny s nejvyšší úrovní.

Poslední v této skupině je Estonsko, které se ovšem mezi země s nejvyšší úrovní probojovalo jako jediný stát bývalého Sovětského svazu.

Rusko se se svým lidským rozvojem celkově umístilo na 62. příčce.

Ze 175 zemí, které jsou v žebříčku programu zařazeny, je již posedmé na prvním místě Kanada následována Norskem a USA.

Nejmenší rozvoj zaznamenávají státy Afriky
Konec žebříčku zemí, kde se nejméně dělá pro člověka, uzavírají na posledních čtyřiadvaceti místech výlučně africké státy ochromované válkami a nemocemi, zejména AIDS.

Závěrečnou desítku tvoří Mali, Středoafrická republika, Čad, Mosambik, Guinea-
Bissau, Burundi, Etiopie, Burkina Faso, Niger a občanskou válkou devastovaná Sierra Leone na 174. místě.

Před početnou skupinou afrických států je na 150. místě Haiti jako nejhůře hodnocená
země amerického kontinentu.

Zpráva letos rovněž bere zřetel na to, jak se do lidského rozvoje hospodářské tvořivosti promítá uplatňování lidských práv a pokrok v demokracii.

Poukazuje mimo jiné na to, že války a vnitřní konflikty v 90. letech přinutily globálně asi padesát miliónů lidí opustit domovy. Sto miliónů dětí na světě musí pracovat nebo žít na ulici.

Při výkonu povolání loni přišlo o život 90 novinářů.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Katalánská krize vrcholí. Většina regionu je pro předčasné volby

Katalánská krize vstupuje do rozhodujícího týdne. Zastavit převzetí místní autonomie španělskou vládou by mohlo vyhlášení regionálních voleb, což by si podle...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.