Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká republika stoupá v žebříčku lidského rozvoje

  14:18aktualizováno  14:18
Česká republika se zařadila na čtyřiatřicáté místo světového žebříčku lidského rozvoje. Pořadí je sestavováno podle délky života, úrovně vzdělávání, zdravotní péče a reálných příjmů v jednotlivých zemích. Česko se tak po devětadvacátém Slovinsku stalo nejlépe postavenou zemí střední a východní Evropy. Ve srovnání se zprávami Programu Organizace spojených národů pro rozvoj z minulých tří let zaznamenává země v žebříčku mírně vzestupnou tendenci.

V letech 1997 a 1998 zaujímala Česká republika 39. místo, loni byla na šestatřicátém a letos vystopila ještě o dvě příčky výš.

Ze zemí bývalého východního bloku následuje Českou republiku čtyřicáté Slovensko, třiačtyřicáté Maďarsko a o jedno místo "horší" Polsko. Sousední Německo je čtrnácté a Rakousko šestnácté.

Mezi zeměmi rozdělenými do tří hlavních kategorií lidského rozvoje Česko zároveň figuruje ve skupině šestačtyřiceti států, které byly zařazeny do skupiny s nejvyšší úrovní.

Poslední v této skupině je Estonsko, které se ovšem mezi země s nejvyšší úrovní probojovalo jako jediný stát bývalého Sovětského svazu.

Rusko se se svým lidským rozvojem celkově umístilo na 62. příčce.

Ze 175 zemí, které jsou v žebříčku programu zařazeny, je již posedmé na prvním místě Kanada následována Norskem a USA.

Nejmenší rozvoj zaznamenávají státy Afriky
Konec žebříčku zemí, kde se nejméně dělá pro člověka, uzavírají na posledních čtyřiadvaceti místech výlučně africké státy ochromované válkami a nemocemi, zejména AIDS.

Závěrečnou desítku tvoří Mali, Středoafrická republika, Čad, Mosambik, Guinea-
Bissau, Burundi, Etiopie, Burkina Faso, Niger a občanskou válkou devastovaná Sierra Leone na 174. místě.

Před početnou skupinou afrických států je na 150. místě Haiti jako nejhůře hodnocená
země amerického kontinentu.

Zpráva letos rovněž bere zřetel na to, jak se do lidského rozvoje hospodářské tvořivosti promítá uplatňování lidských práv a pokrok v demokracii.

Poukazuje mimo jiné na to, že války a vnitřní konflikty v 90. letech přinutily globálně asi padesát miliónů lidí opustit domovy. Sto miliónů dětí na světě musí pracovat nebo žít na ulici.

Při výkonu povolání loni přišlo o život 90 novinářů.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Jiří Drahoš s manželkou a dobrovolníky, kteří ho poslali do boje o Hrad tím, že...
Drahoš: Kdo je trestně stíhán, neměl by usilovat o pozici premiéra

Nedovedu si představit, že člověk, který je trestně stíhán, by se mohl na sto procent věnovat funkci, jako je premiérská, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.