"Splnění historického záměru sjednotit náš kontinent je na dosah. Kypr, Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko budou připraveny k připojení od počátku roku 2004," oznámil šéf Evropské komise Romano Prodi. Češi v EU tak mohou být za rok a čtvrt.
"Neopírá se to o zbožná přání, ale o to, co uchazeči udělali za poslední léta svými silami a s naší pomocí," hájil rozhodnutí komise komisař Günter Verheugen, který přípravu na rozšíření EU řídí.
Podle komise budou nově přijaté země "plnit hospodářská kritéria a požadavky na acquis (právo EU) od počátku roku 2004". Prodi proto žádal, aby ještě letos skončila vstupní jednání a aby na jaře byly s těmito zeměmi podepsány vstupní smlouvy.
Unie se řítí do krize, zaznělo
Rozhodnutí komise provázely projevy obav a strachu. "Unie se řítí k nejhorší krizi ve své historii," varoval před rozšířením profesor práv v Lutychu Franklin Dehousse. Podle něj nejsou na rozšíření připraveny ani instituce EU, ani její politiky a rozpočty.
Jiné hlasy varovaly před přijímáním nepřipravených uchazečů. Obavy budilo a budí zejména Polsko, které prošlo jen s dosti "odřenýma ušima". Zazněly i výpady proti Praze. "Četné otázky zůstávají otevřeny. Viz Benešovy dekrety. Jsem více než zklamána českým postojem i postojem Evropské komise," prohlásila poslankyně rakouských Svobodných Raschhofferová.
Brusel se snažil čelit těmto náladám už v zárodku. Jeho představitelé apelovali zejména na Iry, aby za týden schválili smlouvu z Nice. Ta umožňuje aspoň určitou reformu evropských institucí, vytvořených před více než čtyřiceti lety.
Proti pochybovačným hlasům se ozval šéf parlamentu EU Pat Cox. "Připojujeme země s daleko nižší hospodářskou úrovní, ale jsou to také země s daleko vyšším potenciálem růstu než unie," zdůraznil.
Komise se nijak nesnažila krýt slabiny uchazečů. "Bylo absolutně nutné říci pravdu," řekl Verheugen a zdůraznil, že je v zájmu uchazečů, aby se problémy odstranily. "Jinak nebude možné, aby dostávali peníze ze zemědělských fondů, z regionálních fondů, z kohezních fondů," varoval.
|
HLASUJTE: Do unie ano, či ne? |
|
Unie nepřekvapila, shodují se analytici |
Prodi: Ano, bude to drahé
Prodi přiznal, že vstup celé desítky států "bude drahý". "Náklady na rozšíření však nejsou ničím ve srovnání s náklady nerozšířením," upozornil.
Brusel soudí, že bez pevného místa v EU mohou uchazeči sklouznout do nestability a hospodářských potíží. Vyvíjí proto tlak na členské země, aby se už shodly na podobě finančního balíku pro nové členy, což je vedle zemědělství poslední překážka pro ukončení vstupních jednání.
Chystaný balík by měl uchazečům nabídnout jen pro léta 2004 až 2006 čtyřicet miliard eur.
Uchazeči budou pod kontrolou
Evropská komise zařadila do návrhu na velké rozšíření propracovaný mechanismus trvající kontrolu uchazečů a jejich vstupních příprav. Pro Českou republiku ani další uchazeče tedy zkouška "unijní zralosti" ještě nekončí. Reformní tlak z unie zůstane.
Brusel chce dále sledovat, jak Praha pokračuje s odstraňováním svých nedostatků. Až v listopadu 2004 sdělí, jaký je konečný stav v připravenosti každého z uchazečů.
Novým členům hrozí sankce
Těm, kdo dostanou špatnou známku, zatím nehrozí "stop" na cestě do unie – musí ale počítat s tím, že hned od prvního dne se v ní budou potýkat se žalobami, soudy a pokutami. Pro nové členy budou totiž platit dvouleté "ochranné klauzule", které Bruselu umožní zásah, pokud kvůli svým nedostatkům nějak naruší vnitřní trh EU.
"Nemůžeme přesně vědět, jaké těžkosti se objeví první dva roky po rozšíření. Proto je důležité mít nástroj, který nám umožní rychle a pružně reagovat," hájil zavedení klauzulí Verheugen.
Podobné opatření, byť v daleko mírnější formě, platilo už při vstupu Švédska, Rakouska a Finska.
Brusel se bojí hlavně korupce a hospodářského zločinu
I za rok se tak komise bude zajímat, co dělají Češi proti rozšířené korupci a hospodářskému zločinu, což jsou v jejich posudku jediné body, kde si Brusel uchovává vážné obavy.
Její obsáhlé hodnocení pro Českou republiku ostře varuje před dopadem těchto jevů: "Korupce narušuje fungování státní správy, policie, především cizinecké a dopravní, zdravotnictví, bankovní sféry, justice a zpravodajských služeb a že ovlivňuje i politickou sféru. Korupce a ekonomická kriminalita stále více znepokojují také veřejnost."
Komisi bude také zajímat, zda Češi budou mít za rok už etický kodex pro policii a další opatření, která omezí případy policejní zvůle. Nadále se bude sledovat boj proti obchodu s lidmi a proti přežívající diskriminaci Romů.
Jak ukazuje letošní hodnocení, nezeslábne ani zájem komise o fungování úřadů, zvláště těch, které mají uplatňovat a kontrolovat evropské právo nebo přidělovat evropské peníze. Nebude stačit jen to, že existují – unie bude chtít, aby fungovaly a měly také dostatek dobře vyškoleného personálu.
Komise bude dále tlačit na liberalizaci, zejména v oblasti telekomunikací, a bude usilovat o to, aby česká strana skoncovala s praxí, kdy se na veřejné zakázky nevypisují téměř žádné veřejné soutěže.
Nyní je řada na členských státech...
Ty musejí dát nejen svůj souhlas k návrhům Evropské komise - musejí se také dohodnout na společném postoji EU pro zbývající vstupní jednání. Bez toho není možné jednání uzavřít.
"Deset zemí je připraveno – deset zemí je k dispozici. Vyzývám všechny členské státy k odstranění všech zbývajících překážek," apeloval na ně Cox.
 Komisař EU pro rozšíření Günter Verheugen (vpravo) a předseda Evropské komise Romano Prodi hovoří v sídle Evropského parlamentu v Bruselu. Prodi zde přečetl část usnesení, kterým komise doporučuje členským státům EU, aby do konce roku uzavřely přístupové rozhovory s Českou republikou a s dalšími devíti kandidáty. (9. října 2002) |
