"Je to historický den," uvedl německý ministr zahraničí Joschka Fischer. "Utrpení obětí nelze odškodit a odškodnění přichází pro mnohé také příliš pozdě," uvedl.
Podpis dohod je i potvrzením nadějí pro sedmdesát tisíc českých obětí holocaustu a nuceně nasazených, jimž má být do konce roku vyplacena záloha na odškodnění, které by se mělo celkem pohybovat asi mezi padesáti až třemi sty tisíci korun. "Nakonec jsme dosáhli vítězství, a to nejen v morálním, ale i materiálním smyslu," řekl agentuře AP devětasedmdesátiletý Karel Horák, český vězeň v jednom z nacistických pracovních táborů.
Na Českou republiku připadne z celkových asi osmi miliard marek věnovaných přímo na odškodnění 423 milionů marek, tedy asi osm miliard korun. Je to více než dvakrát tolik, kolik chtělo Německo Čechům původně poskytnout. "Je to obrovský úspěch. Jde nejen důsledek výborných vztahů s Německem, ale i velice tvrdého vyjednávání," uvedl ministr zahraničí Jan Kavan. Přes pondělní podpisy závěrečných dokumentů čeká oběti ještě poměrně dlouhá doba, než se celého odškodnění dočkají.
"Až v září po jednání vedení fondu bude jasné, zda nebudou muset nuceně nasazení, kteří se již zaregistrovali, podávat žádosti odškodnění znovu," připustil český vyjednavač Jiří Šitler.
Německo si v zákoně o zřízení fondu vymohlo, že v první splátce, která se uskuteční zřejmě už koncem roku, bude obětem vyplacena jen třetina odškodnění. Washington v podepsané dohodě zaručuje Berlínu, že zabrání dalšímu projednávání žalob obětí nacismu u amerických soudů. To znamená přinejmenším v americko-německých vztazích tlustou čáru za druhou světovou válkou. Dohoda se tak stala zřejmě poslední velkou mezinárodní smlouvou, která se tímto obdobím zabývala.
|
Chronologie jednání o odškodnění nuceně nasazených | |
| 31. srpna 1998 | Advokáti obětí holocaustu podali hromadnou žalobu svých klientů proti řadě německých firem, které za války těžily z nucené práce vězňů koncentračních táborů. |
| 11. září 1998 | Automobilka Volkswagen jako první velká německá firma založila fond dotovaný dvaceti miliony marek, z něhož hodlala vyplatit odškodnění přeživším obětem nuceně nasazených v jejích továrnách. |
| 16. února 1999 | Německá vláda a zástupci dvanácti velkých německých koncernů a bank vyhlásili společnou Nadační iniciativu podniků. |
| 12.-13. května 1999 | Na mezinárodní konferenci ve Washingtonu bylo dohodnuto vytvoření dvou pracovních skupin, z nichž první měla stanovit kategorie občanů s oprávněným nárokem na odškodnění a druhá vypracovat pro německé společnosti záruky, že po odškodnění nebudou proti nim vznášeny další žaloby. |
7. října 1999 |
Německé podniky a spolková vláda nabídly jako kompenzaci za utrpení totálně nasazených šest miliard marek. |
| 14. prosince 1999 | Obě strany oznámily vzájemnou dohodu o výši finančního odškodnění. Konečná částka, kterou německá vláda a průmyslové podniky (každý polovinu) vloží do fondu odškodnění, je deset miliard marek (přes 180 miliard korun). |
15. února 2000 |
Rakouská vláda jmenovala bývalou prezidentku ústřední banky Mariu Schaumayerovou pověřenkyní pro odškodnění obětí nucených prací za druhé světové války. |
| 23. března 2000 | Na rozhovorech o odškodnění nuceně nasazených za války se vyjednavači v Berlíně dohodli na rozdělení deseti miliard marek vyčleněných Německem. Na přímé individuální odškodnění má připadnout 8,25 miliardy marek. Zbývající sumy budou vloženy do fondů na náhrady majetkových škod, na proces porozumění, na správní náklady a honoráře advokátů. Na odškodnění českých občanů bylo vyčleněno 423 miliónů marek (přibližně 7,7 miliardy korun). |
| 13. dubna 2000 | Právníci, kteří zastupovali oběti nacismu v jednáních s Německem, vznesli rozsáhlou hromadnou žalobu vůči Rakousku a tamním firmám. |
| 17. května 2000 | Na mezinárodní konferenci ve Vídni bylo dohodnuto, že Rakousko odškodní přibližně 150.000 nuceně nasazených prostřednictvím fondu s šesti miliardami šilinků (asi 15,5 miliardy korun), do kterého přispějí rakouský stát a soukromé firmy. |
| 12. června 2000 | Američtí a němečtí vyjednavači dosáhli dohody, která poskytla německým podnikům právní záruky, že americké soudy nebudou brát v potaz případné odškodňovací nároky obětí nucených prací pro nacistické Německo. |
| 23. června 2000 | Německo a Rakousko sladily své zákony o odškodnění nuceně nasazených. Dohoda o harmonizaci byla namířena proti možnosti, že by někteří nuceně zaměstnaní u jedné firmy podali žádost o odškodnění jak v Německu, tak v Rakousku. |
| 6. července 2000 | Zákon o zřízení nadace "Připomínka, odpovědnost, budoucnost" schválil ve druhém a třetím čtení Spolkový sněm, dolní komora německého parlamentu. |
| 7. července 2000 | Národní rada, dolní komora rakouského parlamentu, jednomyslně schválila zákon o fondu usmíření. |
| 17. července 2000 | Zástupci USA, Německa, pěti východoevropských států a židovských organizací podepsali dohody o odškodnění milionu lidí nuceně nasazených během druhé světové války v nacistických podnicích. |
|
Pramen:ČTK | |
