Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká republika dostane osm miliard korun na odškodnění

aktualizováno 
Historie prošla velkolepou novostavbou berlínského ministerstva zahraničí na břehu Sprévy, kde zástupci USA, Německa, pěti východoevropských států a židovských organizací podepsali dohody o odškodnění milionu lidí nuceně nasazených během druhé světové války v nacistických podnicích.

"Je to historický den," uvedl německý ministr zahraničí Joschka Fischer. "Utrpení obětí nelze odškodit a odškodnění přichází pro mnohé také příliš pozdě," uvedl.

Podpis dohod je i potvrzením nadějí pro sedmdesát tisíc českých obětí holocaustu a nuceně nasazených, jimž má být do konce roku vyplacena záloha na odškodnění, které by se mělo celkem pohybovat asi mezi padesáti až třemi sty tisíci korun. "Nakonec jsme dosáhli vítězství, a to nejen v morálním, ale i materiálním smyslu," řekl agentuře AP devětasedmdesátiletý Karel Horák, český vězeň v jednom z nacistických pracovních táborů.

Na Českou republiku připadne z celkových asi osmi miliard marek věnovaných přímo na odškodnění 423 milionů marek, tedy asi osm miliard korun. Je to více než dvakrát tolik, kolik chtělo Německo Čechům původně poskytnout. "Je to obrovský úspěch. Jde nejen důsledek výborných vztahů s Německem, ale i velice tvrdého vyjednávání," uvedl ministr zahraničí Jan Kavan. Přes pondělní podpisy závěrečných dokumentů čeká oběti ještě poměrně dlouhá doba, než se celého odškodnění dočkají.

"Až v září po jednání vedení fondu bude jasné, zda nebudou muset nuceně nasazení, kteří se již zaregistrovali, podávat žádosti odškodnění znovu," připustil český vyjednavač Jiří Šitler.

Německo si v zákoně o zřízení fondu vymohlo, že v první splátce, která se uskuteční zřejmě už koncem roku, bude obětem vyplacena jen třetina odškodnění. Washington v podepsané dohodě zaručuje Berlínu, že zabrání dalšímu projednávání žalob obětí nacismu u amerických soudů. To znamená přinejmenším v americko-německých vztazích tlustou čáru za druhou světovou válkou. Dohoda se tak stala zřejmě poslední velkou mezinárodní smlouvou, která se tímto obdobím zabývala.

Chronologie jednání o odškodnění nuceně nasazených

31. srpna 1998 Advokáti obětí holocaustu podali hromadnou žalobu svých klientů proti řadě německých firem, které za války těžily z nucené práce vězňů koncentračních táborů.
11. září 1998 Automobilka Volkswagen jako první velká německá firma založila fond dotovaný dvaceti miliony marek, z něhož hodlala vyplatit odškodnění přeživším obětem nuceně nasazených v jejích továrnách.
16. února 1999 Německá vláda a zástupci dvanácti velkých německých koncernů a bank vyhlásili společnou Nadační iniciativu podniků.
12.-13. května 1999 Na mezinárodní konferenci ve Washingtonu bylo dohodnuto vytvoření dvou pracovních skupin, z nichž první měla stanovit kategorie občanů s oprávněným nárokem na odškodnění a druhá vypracovat pro německé společnosti záruky, že po odškodnění nebudou proti nim vznášeny další žaloby.

7. října 1999
Německé podniky a spolková vláda nabídly jako kompenzaci za utrpení totálně nasazených šest miliard marek.
14. prosince 1999 Obě strany oznámily vzájemnou dohodu o výši finančního odškodnění. Konečná částka, kterou německá vláda a průmyslové podniky (každý polovinu) vloží do fondu odškodnění, je deset miliard marek (přes 180 miliard korun).

15. února 2000
Rakouská vláda jmenovala bývalou prezidentku ústřední banky Mariu Schaumayerovou pověřenkyní pro odškodnění obětí nucených prací za druhé světové války.
23. března 2000 Na rozhovorech o odškodnění nuceně nasazených za války se vyjednavači v Berlíně dohodli na rozdělení deseti miliard marek vyčleněných Německem. Na přímé individuální odškodnění má připadnout 8,25 miliardy marek. Zbývající sumy budou vloženy do fondů na náhrady majetkových škod, na proces porozumění, na správní náklady a honoráře advokátů. Na odškodnění českých občanů bylo vyčleněno 423 miliónů marek (přibližně 7,7
miliardy korun).
13. dubna 2000 Právníci, kteří zastupovali oběti nacismu v jednáních s Německem, vznesli rozsáhlou hromadnou žalobu vůči Rakousku a tamním firmám.
17. května 2000 Na mezinárodní konferenci ve Vídni bylo dohodnuto, že Rakousko odškodní přibližně 150.000 nuceně nasazených prostřednictvím fondu s šesti miliardami šilinků (asi 15,5 miliardy korun), do kterého přispějí rakouský stát a soukromé firmy.
12. června 2000 Američtí a němečtí vyjednavači dosáhli dohody, která poskytla německým podnikům právní záruky, že americké soudy nebudou brát v potaz případné odškodňovací nároky obětí nucených prací pro nacistické Německo.
23. června 2000 Německo a Rakousko sladily své zákony o odškodnění nuceně nasazených. Dohoda o harmonizaci byla namířena proti možnosti, že by někteří nuceně zaměstnaní u jedné firmy podali žádost o odškodnění jak v Německu, tak v Rakousku.
6. července 2000 Zákon o zřízení nadace "Připomínka, odpovědnost, budoucnost" schválil ve druhém a třetím čtení Spolkový sněm, dolní komora německého parlamentu.
7. července 2000 Národní rada, dolní komora rakouského parlamentu, jednomyslně schválila zákon o fondu usmíření.
17. července 2000 Zástupci USA, Německa, pěti východoevropských států a židovských organizací podepsali dohody o odškodnění milionu lidí nuceně nasazených během druhé světové války v nacistických podnicích.

Pramen:ČTK


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poznáte místo na snímku?
100 POHLEDŮ: Skladiště pod elegantním mostem. Poznáte místo?

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Otevřená věznice Jiřice
VIDEO: V první otevřené věznici bydlí odsouzení v domcích a krmí klokany

U nápravného zařízení v Jiřicích na Nymbursku byla v pondělí představena první takzvaná otevřená věznice v České republice. Je to pilotní projekt, jehož cílem...  celý článek

Ilustrační snímek
Policisté hrají v pořadu Primy, prezidium jejich účinkování prošetřuje

Policejní prezidium se ohradilo vůči pořadu Policie v akci televize Prima. Vedení policie vadí, že vznikl bez jejího vědomí a že v něm účinkují skuteční...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.