Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pošta nutí listonoše k podomnímu prodeji. Mnohde to však vyhlášky zakazují

  0:29aktualizováno  0:29
Brno, Kladno, Liberec, Olomouc, Plzeň a spousta dalších měst vyhláškou zakazují podomní prodej. Přesto si v nich lidé u vchodových dveří občas musí vyslechnout nabídky na životní pojištění nebo nový bankovní účet. Od doručovatelů České pošty.
Zaměstnankyně České pošty roznášejí dopisy. Ilustrační snímek.

Zaměstnankyně České pošty roznášejí dopisy. Ilustrační snímek. | foto: Česká pošta.

„Zaměstnavatel to po nás vyžaduje. Když dojedeme s důchodem, musíme to nabídnout. Když vidíme, že někdo čeká dítě, tak už je musíme otravovat, aby mysleli na pojištění,“ popsala MF DNES poštovní doručovatelka Veronika H. z jihovýchodu Moravy.

„Každý měsíc musíme povinně někoho získat. Když se nám to nepodaří, strhnou nám část výkonové složky mzdy,“ dodává doručovatelka a ukazuje výplatní pásku svoji a svých kolegů, která ukazuje, že se jedná zpravidla o částku mezi 300 nebo 400 korunami.

Vedení pošty na tomto postupu nevidí nic špatného. „Jedná se o klasické řízení pracovního výkonu pomocí variabilní složky mzdy,“ uvádí Ivo Vysoudil z tiskového oddělení České pošty. A přibližuje, že jde jen o 2,6 procenta z celkové měsíční mzdy doručovatele.

„Možná to nevypadá jako moc, ale už tak máme ubohé platy. Po víc než deseti letech v poště jsem na tom hůř než dřív, kdy nám každého půl roku přidávali 500 korun. Neberu ani 15 tisíc hrubého. Z toho nám ještě vezmou 300 nebo 400 korun. Je to výsměch,“ vadí doručovatelce. Právě v obci, kde roznáší poštu, navíc rovněž platí zákaz podomního prodeje.

„Považuji za neúnosné, že pošta nutí zaměstnance dělat něco, co je v rozporu s vyhláškami obcí. Pošta by se nad tím měla okamžitě zamyslet,“ nechal se slyšet šéf Starostů a nezávislých Petr Gazdík, který je místostarostou obce Suchá Loz, ve které obdobný zákaz platí také.

Lidé pojistky chtějí, tvrdí pošta

Vedení pošty však tvrdí, že je vše v pořádku. Poštovní doručovatelé a doručovatelky podle mluvčího Ivo Vysoudila finanční produkty neprodávají. Pouze o nich zákazníky informují. „A v případě jejich zájmu jim nabídnou kontakt na příslušnou specializovanou přepážku na poště,“ uvedl.

Nicméně podle Gazdíka jde i tak o podomní prodej, který je mnohde zakázaný. „Neuvěřitelné je už to, že k něčemu podobnému státní podnik svoje zaměstnance vůbec nutí a strhává jim za to peníze. A byť ministr sliboval, že to změní, pošta peníze zaměstnancům strhává dál,“ namítá Gazdík. A naráží na ministra vnitra Milana Chovance z ČSSD, jehož úřad má poštu ve své gesci.

„Česká pošta stále nemá od státu uhrazenou poskytnutou veřejnou službu za roky 2013 a 2014 ve výši 1,4 miliardy korun. Zatím v této věci bohužel nedošlo k dohodě s ministrem financí,“ reagovala mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková, podle které tak pošta musí hledat peníze jinde, mimo jiné i právě prostřednictvím prodeje finančních produktů.

Chovancova stranická kolegyně, ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová, však tvrdí, že s ním záležitost týkající se pracovních podmínek zaměstnanců pošty několikrát probírala a v dohledné době věří v nápravu. „Bavili jsme se o tom a jsem v tomto optimistická,“ uvedla.

Samotná pošta pak říká, že o služby, které jejich zaměstnanci tímto způsobem nabízejí, je velký zájem. A to zejména na venkově.

„Lidé se nám však většinou smějí a říkají, že nic nechtějí. Nebo se ptají, proč by měli pojistku uzavírat zrovna na poště,“ přibližuje svoji zkušenost poštovní doručovatelka.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.