Anebo třeba způsob léčby infarktu.
"Ve Spojených státech nás prestižní lékařský časopis dával spolu s Dánskem za příklad toho, jak se dovedeme postarat o pacienty s infarktem," říká šéf kardiologie pražské Všeobecné fakultní nemocnice Michael Aschermann.
"Svážíme je do špičkových center a tam jim uděláme speciální zákrok. V počtu těchto výkonů jsme v Evropě mezi pěti nejaktivnějšími státy," podotýká.
Přední kardiochirurg Jan Pirk tvrdí, že se má český pacient líp než dřív. "Za léky si připlácí o dost méně, než je běžné v zahraničí, na operace čeká kratší dobu než v Británii.
Tam má člověk po operaci jednoho oka se zákalem nárok na operaci druhého oka až po pěti letech," uvedl Pirk, dodal však: "Na rozdíl od nás si ale může platit připojištění a pak může na operaci dříve."
Další lékaři připomínají: Máme jednu z nejnižších novorozeneckých úmrtností ve světě, loni se podařilo v nemocnicích konečně otevřít centra pro lidi s poraněním míchy a také se "rozjel" plošný program testování rakoviny tlustého střeva. "Kromě nás ho mají jen Němci a Slováci," uvedl Jan Martínek z pražského IKEM.
Všudypřítomný chaos
Jenže: Františka Koukolíka, jehož laboratoř na výzkum nemocí mozku získala loni evropský certifikát, trápí všudypřítomný organizační a ekonomický chaos.
Profesora Aschermanna zase odchod mladých vědců do ciziny: "Do léčení se dostalo relativně dost peněz, ale ve výzkumu je to bída." Šéf České lékařské akademie Cyril Höschl souhlasí: "Handrkujeme se o desetinky procenta z HDP, ale rozdíl mezi námi a zeměmi EU je mnohem vyšší."
A přední český virolog Vladimír Vonka popsal, jak to chodí s penězi na výzkum: přijdou každý rok s několikaměsíčním zpožděním a pak se musí v listopadu rychle utratit.
Nemocnice, v nichž se dělá špičková medicína, mají často budovy v zoufalém stavu - a jinde se investuje o sto šest do přístrojů, s nimiž neumí tamější personál pracovat. "Narážím na byrokracii, šlendrián a nekázeň, korupční prostředí," doplňuje šéf ortopedie v Praze na Bulovce Pavel Dungl.
Udržet chod velkého univerzitního pracoviště je podle něj stále těžší. "Mám na paměti Werichovu větu, že se u nás platilo vždy víc za muziku než za fyziku, a proto tady není žádný Einstein."
A liberecký neurochirurg Petr Suchomel dodal: "Český lékař musí dělat, místo aby se naplno věnoval oboru, věci, jež mu nepříslušejí: administrativou v práci počínaje a zatloukáním hřebíků doma konče."
