Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mezi vybranou stovkou zájemců o let na Mars je i Češka

  12:49aktualizováno  12:49
Nizozemská neziskovka Mars One, která chce na nestátní bázi zorganizovat vybudování základny s lidskou posádkou na Marsu, zúžila výběr svých kandidátů pro let na sto lidí. Je mezi nimi i Češka Lucie Ferstová. Pro projekt se nadchla i přes skepsi vědců poukazujících na obtíže takového podniku.

Lucie Ferstová je jedinou Češkou mezi stovkou vybraných zájemců o letu na Mars v rámci projektu Mars One. | foto: Archiv Lucie Ferstové

Na začátku bylo - alespoň podle čísel projektu Mars One - dvě stě tisíc lidí, které uchvátila myšlenka možného letu na Mars. Po dvou vyřazovacích kolech jich zbývá stovka, z poloviny muži, z poloviny ženy. Naprosté většině uchazečů je do 45 let, pětadvacetiletá Ferstová je jedinou Češkou, která do třetího kola výběru prošla.

Podrobně zpracovaný projekt počítá s vysláním pokusné sondy v roce 2018, stavbou základny v letech 2022 až 2023, přistáním první čtyřčlenné posádky (po devítiletém výcviku) v roce 2024 a pak s příletem dalších čtyř lidí každé dva roky.

Stovka nynějších uchazečů vzešla ze základního lékařského vyšetření a pohovoru s vedoucím výběru. „Během něj jsme zodpověděli několik otázek ohledně Marsu, jeho geologie a projektu Mars One - měsíc předtím jsme k tomu dostali studijní materiály - a také osobní otázky ohledně nás samotných, přístupu k projektu, jeho i naší budoucnosti,“ vylíčila pro iDNES.cz Ferstová.

Vybraní kandidáti nyní vyhlížejí trénink v simulační základně projektu, první svého druhu, na níž se začalo pracovat v polovině roku 2014. „Podobu třetího výběrového kola ještě neznáme, ale podle původních informací by do konce roku 2015 mělo být vybráno 24 až 40 lidí, kteří se stanou aspirujícími astronauty a zaměstnanci Mars One,“ říká.

Pro projekt se nadchla navzdory tomu, že celá akce je od začátku prezentovaná jako let bez návratu. Kvůli penězům i kvůli přesvědčení tvůrců projektu, že by se kolonizátoři Marsu po dlouhé době ve stavu beztíže nebo relativně malé gravitace Marsu už nedokázali adaptovat na tíži pozemskou.

Bloger roku 2014

Ferstová si z toho hlavu nedělá. Když hovoří o projektu, podmiňovací způsob vůbec nemá ve slovníku. „Jednosměrnost mise mi připadá jako malá cena za to, že tam letíme objevovat, budovat a posouvat hranice. Není to mise typu ‚poletíme tam, budeme sedět v základně do konce života a uvidíme, co to udělá‘. Projekt si klade za cíl objevit způsoby, jak základnu rozšiřovat, osamostatnit a neustále zlepšovat,“ má jasno. Láká ji i samotná představa možnosti zahájit kolonizaci sluneční soustavy za hranicí oběžné dráhy Země.

Uvědomuje si možná rizika? „Je velmi nepravděpodobné, že se pokazí něco předvídatelného, nebo že na to nebudeme připraveni. K řešení nepředvídatelných problémů bude sloužit široká škála souvisejícího know-how, které získáme během devítiletého výcviku. Na začátku budou problémy, nebezpečí a risk - naším úkolem bude nezklamat a objevit způsoby, jak to vše překonat,“ říká.

Něco úplně jiného než Apollo?

Vkrádá se samozřejmě srovnání s projektem Apollo - a s ním i pochybnosti. Vždyť v šedesátých letech bylo zapotřebí k dosažení mnohem bližšího Měsíce osmiletého úsilí vědeckého, technického i ekonomického potenciálu USA, světové supervelmoci, navíc motivované vesmírnými závody se Sověty. Výběrová kritéria na členy posádky snesli jen ti nejlepší z nejlepších, elitní vojenští letci. Neil Armstrong se na let na Měsíc připravoval jedenáct let.

Pochybnosti o projektu Mars One vyjádřil například prestižní Massachusetts Institute of Technology (MIT). Podle jeho vědců si program sice získal pozornost, ale dosud nebylo publikováno mnoho informací o technických aspektech mise. Na relativně nízké úrovni, říkají, jsou technologie umožňující využití místních zdrojů. A tím řada námitek jen začíná.

„Přestože některé postupy odkázané v plánu mise již existují, řada dalších ještě není připravena k nasazení. Jiné jsou sice již funkční, ale nebyly vyvinuty pro lety do vesmíru a nelze tedy spolehlivě říci, zda je bude možné použít na Marsu,“ říká dále studie MIT (podrobně jsme o ní psali v tomto článku) a zmiňuje jako příklad myšlenku pěstování plodin, které by podle nich vedlo k nepřípustné koncentraci kyslíku v umělé atmosféře a smrti posádky v řádu desítek dnů.

Problematicky také MIT vidí dopravu náhradních dílů ze Země - ta se podle institutu prodraží nad možnosti projektu, který má být financován hlavně příjmy z televizního vysílání.

„Nechceme jim to kazit“

Přesto by ale bylo zkreslující vnímat výrazně odlišné postoje lidí kolem projektu a vědců jako duel, v němž jeden má zvítězit a druhý prohrát. „Těšíme se, až se lidé stanou meziplanetárním druhem. Nesmírně respektujeme nadšení pro vesmírné lety, které Mars One rozpoutal, a nechceme jej kazit. Spíše chceme pomoci posunout jejich úsilí směrem k dostupnému a udržitelnému dobývání planety Mars,“ poznamenali autoři studie z MIT.

„Primárně je skvělé, když se naším projektem zabývá tak prominentní instituce, jako je MIT,“ řekla pro iDNES.cz Ferstová. Zmíněnou studii nicméně zpochybňuje a vysvětluje to absencí dostatku dat, která - podle ní - neumožnila vědcům dojít k relevantním závěrům. Což není tak odlišné od závěrů MIT, který nedostatek prezentovaných dat ovšem dává „za vinu“ autorům projektu Mars One.

Tak či onak ale projekt jeden výsledek už má. O samotné myšlence, že se lidstvo někdy vypraví k jiné planetě a posune tak hranice svého poznání se bude - v České republice i zásluhou Lucie Ferstové - více mluvit.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.