Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Inspekce životního prostředí udělila loni pokuty za 136 milionů

  16:12aktualizováno  16:12
Česká inspekce životního prostředí v loňském roce provedla na 15 677 kontrol a rozdala pokuty za téměř 136 milionů korun. Částka meziročně klesla, na druhé straně se zvýšil počet uložených opatření k nápravě. Podle ředitele Erika Geusse jsou taková opatření lepší a mají reálný dopad na zlepšení životního prostředí.

Ilustrační snímek - likvidace skládky | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Nejvyšší pětimilionovou pokutu v loňském roce dostala společnost Demolice Recyklace s.r.o. za porušení zákona o odpadech. Firma použila směs odpadů o hmotnosti 47 328 tun k terénním úpravám na pozemcích v blízkosti Mýta na Rokycansku. V zemi byl zakopán recyklát stavebních odpadů, kusy betonu, zámková dlažba, asfalt nebo kabely.

Fotogalerie

Druhou nejvyšší pokutu ve výši 3,2 milionu korun dostala firma Capital group Service s.r.o. za protiprávní těžbu stromů ve druhé zóně CHKO Beskydy. Úmyslem bylo vybudování sjezdovky (více zde).

Celková výše pokut klesla o přibližně 13 milionů korun oproti roku 2014. Až o deset procent se naopak zvýšil počet pravomocně uložených opatření k nápravě - 345 rozhodnutí. Nejvíce pokut - 1 060 - udělila inspekce za odpady.

„Posuzování inspekce na základě udělených pokut není rozumné a nepřispívá k zlepšení životního prostředí. Pokuty tedy neopouštíme, ale za mnohem lepší považujeme dobře vypracované nápravné opatření, které ten subjekt nakonec dodrží,“ uvedl ředitel ČIŽP Erik Geuss.

Nápravná opatření se zadávají například provozovatelům skládek. Inspektoři poté ve stanovených lhůtách jezdí kontrolovat, zda byla opatření přijata. Pokud tomu tak nebylo, přistupuje inspekce k podnětu k ukončení provozu. „To je nejsilnější nástroj, který inspekce využívá. V minulém roce jsme uložili 44 pravomocných návrhů,“ dodal Geuss.

Inspekce bude nakupovat techniku. Na lidské zdroje nezbylo

V letošním roce budou inspektoři pokračovat v systematických kontrolách. Budou se týkat například malých vodních elektráren a přilehlých jezů. Někteří majitelé během minulého léta odebírali většinu vody a v řekách pak způsobovali vysoušení koryt (více čtěte zde).

Inspekce dostala až pět milionů korun z ministerstva životního prostředí na nákup nové techniky. V současnosti pořizuje spektrometr za jeden a půl milionu korun, který bude sloužit k prvotnímu určení kontaminace prostoru těžkými kovy. „Nemůžeme bohužel posilovat lidské zdroje, to je v současné době ve státní správě nepopulární,“ dodal Geuss.

Nová technika už nyní pomáhá při analýzách rostlin a živočichů, které byly zadrženy při pokusech pašovat je skrze Českou republiku. „V případě CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, pozn. red.) se díky spolupráci s celním úřadem a policií daří zvyšovat počet i dost neuvěřitelných záchytů pašování nebo pokusů o nelegální provezení,“ uvedl Geuss.

Za pašování ohrožených druhů zvířat a rostlin udělili inspektoři pokuty ve výši 252 300 korun. Provedli 505 kontrol a zabavili při nich 1 355 živých exemplářů rostlin i živočichů a 1 095 exemplářů jako tygří zuby a kosti, sloní kly nebo preparované motýly.

Geuss upozornil, že počet případů porušování zákona o CITES vzrůstá hlavně kvůli organizovaným skupinám pašeráků. Polovina pachatelů loni byla vietnamské národnosti. Na druhé straně se daří výchova turistů, kteří si už v mnohem menší míře přivážejí zakázané předměty.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.