Zatímco v prvním roce ve funkci musí ministři absolvovat i cesty, které přislíbil jejich předchůdce, ve druhém roce už odpovídají jejich vlastní zahraniční politice. MF DNES proto porovnala seznam cest Lubomíra Zaorálka během jeho druhého roku v Černínském paláci s cestami Karla Schwarzenberga ze stejného období.
Zaorálkovy cesty podle deníku dokazují snahu ministerstva o vylepšení pozice v rámci EU a příklon české zahraniční politiky k té bruselské, například v souvislosti s protiruskými sankcemi či označováním zboží z izraelských osad.
Do unijních institucí v Bruselu či Lucemburku se Zaorálek vydal v 36 procentech svých návštěv, zatímco jeho předchůdce ve 26 procentech. „Je to odvážná pozice ministra, kdy se postavil kritikům ve vlastní straně,“ komentoval ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl.
Zaorálek posílil vztahy s Íránem i Čínou
Kromě příklonu k EU posílil Zaorálek také vztahy s Rakouskem či Íránem. Do Teheránu se vypravil počátkem září a uvedl, že pokud se uvolní sankce související s dohodou o íránském jaderném programu (psali jsme zde), může dojít k rozvoji vzájemných obchodních vztahů.
Resort pod Zaorálkovým vedením posiluje také vztahy s Čínou, čehož v ekonomické oblasti využívá nejen česká vláda (více o návštěvě Číny čtěte zde). „V případě Číny je posun vůči ministru Schwarzenbergovi nejmarkantnější,“ uvedl Kratochvíl.
Ochránci lidských práv Zaorálkovy návštěvy Číny a Íránu kritizují. Do zemí porušujících lidská práva přitom častěji cestoval Schwarzenberg, a to například do Egypta, Barmy či Bahrajnu.
Pod Zaorálkovým vedení naopak ubylo cest na Blízký východ. Současný ministr navštívil pouze Izrael, Palestinu a Írán, jeho předchůdce k prvním dvěma uvedeným přidal právě Egypt, Bahrajn a Katar.
