Důvodem je fakt, že armáda nemá k dispozici velkokapacitní transportní letouny, schopné dopravit jednotkám vybavení a techniku na velké vzdálenosti.
Tak tomu bylo i v případě prostějovských speciálních jednotek, které v afghánských horách slídily po teroristech. Technika "speciálů" putovala za vojáky téměř měsíc po moři. Efekt překvapivého nasazení špičkové jednotky tím byl smazán.
"K čemu mi jsou v Afghánistánu vojáci jen s lehkou výstrojí a vybavením," říká jeden z expertů, jenž se na zahraničních operacích podílí.
Také český velvyslanec při NATO Štefan Füle poukazuje na význam letecké přepravy na druhou polokouli, bez níž nelze hovořit o akceschopnosti aliančních jednotek. Astronomické částky investované do jejich výcviku ztrácejí význam, když vojáci nejsou v místě konfliktu či živelní katastrofy včas i s potřebnou technikou.
"S rozšiřujícím se působením armády v riskantních misích souvisí i schopnost zásobovat vlastní vojáky vším potřebným, anebo je naopak v případě nutnosti okamžitě dopravit zpět domů," říká Füle.
Šedivý: Nevíme, co chceme
Že toho česká armáda není schopna, je podle bývalého šéfa generálního štábu Jiřího Šedivého důsledek neujasněných národních zájmů. "Kdyby je republika měla, pak by vláda věděla, co je k jejich prosazování nutné a na kolik ji to přijde. Takhle se reforma armády každé dva roky předělává, aniž by někdo spočítal skutečné ekonomické i politické ztráty či zisky," varuje Šedivý.
Proto podle něj vláda licituje, jaké letouny a zda vůbec armáda potřebuje. Vojáci nyní k leteckým přesunům na dlouhé vzdálenosti využívají poměrně drahých služeb ukrajinského dopravního letectva. Pronajímají si obří letouny An–124 Ruslan, na jejichž výrobě se podílí i Rusko.
To může být podle bezpečnostních expertů problém v době, kdy Rusové dávají hlasitě najevo nelibost s politikou NATO a jeho maršálové vyhrožují odvetnými údery. Česko proto v nouzi hledá jinou možnost. Přihlásilo se do připravovaného mnohonárodního projektu společného vlastnictví tří obřích letounů C–17 Galaxy. Füle s Šedivým to považují za optimální variantu. Česko by totiž tyto obry samo nikdy "neuživilo". Není ale vůbec jisté, že nás ostatní zájemci do projektu přiberou.
Podivná výměna
Jak rozporuplné může být takové hledání, dokazuje nabídka Španělska k výměně dvou středních dopravních letadel CASA za deset nadbytečných českých tryskáčů L–159.
Podle některých zdrojů vláda o tomto obchodu skutečně uvažuje, ačkoli armáda považuje stroje CASA za "zcela nevhodné, protože se do nich nevejde požadované množství techniky".
