Česká armáda také nabídla Polsku uskupení o velikosti praporu na rok 2020 do aliančních sil velmi rychlé reakce, ve kterých bude Polsko v roce 2020 vedoucí zemí.
Ministři V4 se podle ministerstva při jednání ve městě Niepolomice zaměřili mimo jiné na zvýšenou alianční přítomnost na východě NATO. Stropnický připomněl, že čeští vojáci na začátku ledna zahájili rotační výcvikovou aktivitu zemí V4 v pobaltských státech.
„Od roku 2018 by se Česko chtělo zapojit do aliančního uskupení v rámci posílené předsunuté přítomnosti, a to buď pod vedením Kanady v Estonsku, nebo v rámci německého uskupení v Litvě,“ doplnil Stropnický. Čeští vojáci by mohli podle něj také cvičit s americkými jednotkami vyslanými do Evropy, a to na cvičeních v zemích V4.
Na posílení východního křídla NATO se aliance shodla loni kvůli obavám východních členů z Ruska. Do Pobaltí a Polska se proto rozhodla vyslat mnohonárodní prapory pod vedením čtyř zemí. Česká armáda se zatím do nich z kapacitních důvodů nezapojila.
Ministerstvo obrany také na svém webu uvedlo, že polská armáda bude v roce 2020 vedoucí zemí Sil velmi rychlé pohotovosti NATO (VJTF). „Česko chce tuto aktivitu co nejvíce podpořit, polské straně nabídlo uskupení o velikosti praporu,“ uvedl resort.
Ministři V4 se podle obrany shodli také na nutnosti reforem bojových uskupení Evropské unie. Mají být lépe připraveny, procvičeny a podporovány společným financováním. Země visegrádské čtyřky společné bojové uskupení vytvořily na začátku loňského roku, další sestaví v roce 2019. Česko by do něj mohlo přispět například vrtulníky, zdravotníky, pyrotechniky nebo vojenskými policisty.
Při jednání ministři debatovali i o společném postupu v NATO a EU a o nové americké administrativě. „Jmenování generála (Jamese) Mattise ministrem obrany USA je určitou nadějí na pokračování dosavadní americké politiky v rámci NATO. Zásadní bude v tomto ohledu alianční summit v Bruselu první v polovině roku,“ poznamenal Stropnický.
