Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká armáda už zhubla o sto tisíc lidí a zeštíhlí ještě víc

  12:45aktualizováno  16:49
Kvůli škrtům ve státním rozpočtu a nuceným úsporám česká armáda opět zeštíhlí. O práci přijde několik tisíc lidí. Od vzniku samostatné České republiky přitom armáda přišla už o 100 tisíc lidí.

Nové snižování počtu vojáků by se nemělo dotknout bojových jednotek. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Ministerstvo obrany ještě do konce letošního roku zruší dalších 4 500 tabulkových míst. Důvodem jsou rozpočtové škrty. Výdaje na obranu by měly klesnout o více než 10 miliard korun. Letos má vojsko ještě k dispozici 56,4 miliardy, ale v rámci protikrizových opatření se už muselo ministerstvo obrany rozloučit s více než 1,5 miliardy korun.

Generálové
a důstojníci

Zatímco v roce 1993 velelo početné armádě 49 generálů, dnes má generálské hvězdy v aktivní službě pouze 25 mužů. Před 17 lety měla armáda přes 27 tisíc důstojníků, dnes jich je přesně 6 259.

"Byli jsme nuceni přistoupit k nepopulárnímu kroku, protože náš rozpočet je pro roky 2010 a 2011 značně limitován. Musíme však plnit naše závazky v mezinárodních operacích, zajistit obranu státu v případě napadení a také pomoc v případě přírodních katastrof," uvedl ministr obrany Martin Barták.

Z celkového počtu rušených míst armáda propustí 2 800 lidí. Zbývající místa jsou neobsazená. Přibližně tisíc míst se týká samotného ministerstva obrany, včetně jemu přímo podřízených útvarů a složek. Dalších 400 míst zanikne na Generálním štábu a v podřízených složkách, tisícovka míst zmizí z velitelství společných sil a 400 z velitelství sil podpory.

"Je to pro nás nepříjemné a je to maximum, co jsme schopni akceptovat. Pokud by docházelo k dalšímu snížení, museli bychom začít přehodnocovat ambice celého resortu," dodal ministr obrany. Celkově nyní v armádě přes 24 tisíc profesionálů a dalších 10 tisíc civilistů armáda zaměstnává.

Generálporučík Vlastimil Picek, náčelník Generálního štábu Armády ČRPodle náčelníka Generálního štábu Vlastimila Picka se propuštění dotkne převážně řídících funkcionářů na všech stupních velení. Naopak změny by se neměly dotknout bojových jednotek, tedy například mechanizované brigády, brigády rychlého nasazení, ale také speciálních sil.

"Redukce armády se dostala do situace, kdy je potřeba jasně analyzovat a definovat, kde může být takto malá armáda s omezenými schopnostmi nasazena, v jakém konfliktu," míní bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Armádě chybí bezpečnostní analýza

Podle expertů nelze doposud jasně stanovit, kam až může armáda v úsporách a zmenšování zajít, aby byla nadále efektivní jak pro stát samotný, tak pro spojence v Severoatlantické alianci.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého musí nejprve "jasně padnout", kde je jádro armády, na kterém se bude stavět. "Jestliže nedokážeme definovat nepřítele, tak budování armády připomíná věštění z křišťálové koule," řekl.

Jiří ŠedivýMinisterstvo obrany musí mít proto jasnou bezpečnostní analýzu a vyvodit si z ní, které druhy sil rozvíjet a kterých se naopak zbavit. Takové hodnocení podle Šedivého bohužel neexistuje.

Za nepříznivý označil poměr administrativy k bojovým jednotkám . "V bojových jednotkách se už toho moc ušetřit nedá. Myslím, že úspory muže přinést snad jednině administrativa a logistika," uvedl Šedivý.

Podobný názor má i expert na vojenskou problematiku a publicista Lukáš Visingr: "Armáda není nějaký státní úřad, kde můžete přijmout nebo propustit polovinu lidí a prakticky se nic nezmění".

Armáda si podle jeho slov nejprve musí definovat, jaké operace bude vést, jakého bude mít nepřítele, v jakém prostředí bude působit a jaké úkoly bude plnit včetně těch v zahraničních operacích. Důležité je také jasně říci, v čem si vystačí sama a v čem se bude spoléhat na spojence.

VrtulníkMalá armáda není pro současnou orientaci Česka na zahraniční mise s mírovým nebo humanitárním zaměřením vůbec překážkou. Podle Visingra se nabízí srovnání se třemi pobaltskými republikami, které mají malé, ale v mnoha ohledech velmi kvalitní ozbrojené síly.

"Ale tyto tři státy mají malé armády od počátku a zřejmě mají také pevné představy o jejich nasazení, které se nemění s každým vystřídáním vládních křesel nebo s každým novým rozpočtem," dodal Visingr.

Porevoluční hubnutí a konec povinné vojny

Od vzniku samostatné republiky v roce 1993 se česká armáda postupně radikálně zmenšila. Tehdy čítala přes 130 tisíc lidí. Více než 68 tisíc příslušníků armády ale tvořili odvedenci v povinné vojenské službě. Samotné ministerstvo obrany platilo 38 tisíc vojáků z povolání a dalších 25 tisíc civilních zaměstnanců - i tak šlo 63 tisíc lidí.

Jak se měnila česká armáda

 (rok, vojáci z povolání, občanští zaměstnanci, resort obrany celkem, vojáci povinné služby)
1993     38 049    25 286    63 335    68 630
1994     33 282    23 634    56 916    54 326
1995     30 413    27 726    58 139    43 178
1996     27 654    26 456    54 110    36 797
1997     26 340    27 060    53 400    32 174
1998     23 759    21 797    45 556    32 942
1999     22 966    21 481    44 447    33 281
2000     23 721    21 301    45 022    31 185
2001     23 184    21 157    44 341    24 955
2002     20 627    20 888    41 515    21 235
2003     21 249    22 675    43 924    19 783
2004     21 055    20 808    41 863      6 359
2005     22 145    17 288    39 433
2006     23 110    14 971    38 081
2007     24 229    13 358    37 587
2008     24 334    11 946    36 280
2009     24 103    10 575    34 678
(ZDROJ: Ministerstvo obrany ČR)

V roce 1999 Česko vstoupilo do NATO a armáda prodělala významné strukturální změny včetně zeštíhlení. "Česká republika se rozhodla budovat malou profesionální armádu, která si zachová základ vševojskových kapacit, avšak primárně se soustředí na oblasti, ve kterých vyniká a v nichž může nejlépe prospět spojencům," konstatuje expert na vojenskou problematiku a publicista Lukáš Visingr.

Deset let po rozpadu společného československého státu, tedy v roce 2003, tak už měla armáda kvůli probíhající reformě jen necelých 44 tisíc zaměstnanců a bezmála 20 tisíc branců.

O rok později pak narukovalo posledních 6 300 mladíků na povinnou vojnu. Rok 2005 byl v historii české armády zlomový, když povinná vojenská služba zanikla a armáda se stala plně profesionální. Od té doby nadále počet vojáků i civilních zaměstnanců každým rokem klesá.

Autoři: natoaktual.cz,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nácvik na oslavy ruského Dne námořnictva v Něvské zátoce u Petrohradu
Na Baltu se formují ruské válečné lodě. Petrohrad oslaví Den námořnictva

Přes čtyřicet bojových lodí a ponorek, desítky letounů, tisíce diváků a ruský prezident Vladimir Putin. Tak bude vypadat Petrohrad a Něvská zátoka v Baltském...  celý článek

Ilustrační foto
Spolupráce Visegrádu s Izraelem je iluzí, klíčem jsou bilaterální vztahy

Visegrádská čtyřka (V4) je sice dobrou platformou pro setkávání s Izraelem, ale těžko lze očekávat více, než jen konzultace a utužování přátelství. „Skutečná...  celý článek

Dron zneškodněný laserovým systémem MEHEL na platformě obrněnce Stryker...
Zabiják dronů. Armáda po zkušenostech z Mosulu zkouší výkonný laser

Bylo jen otázkou času, kdy se stále lepší a především levnější a dostupnější drony stanou vojenskou hrozbou. Americká armáda po nepříjemných zkušenostech z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.