Důvodem změny je podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) celková revize konceptu sil rychlé reakce. Upravuje se jejich struktura, doba pohotovosti i velikost původních sil rychlého nasazení, a tedy i příspěvky jednotlivých členských zemí. „I když se jedná o významné navýšení našeho příspěvku, ve srovnání s letošním rokem, kdy vyčleňujeme celkem 1 500 osob, to není nijak dramatické,“ podotkl ministr.
Do vznikajících sil velmi vysoké pohotovosti bude moci armáda nasadit podle podkladů až sto vojáků a roj transportních vrtulníků pro podporu speciálních operací do 120 lidí. V silách druhého sledu bude moci působit až 460 českých vojáků a v záložních silách až 136 vojáků.
Pravicová opozice kritizovala vládu za to, že návrh předložila podle ní pozdě. „Nenechávejme naši armádu do poslední chvíle v napětí,“ řekla Jana Černochová (ODS), podle níž se předloha chystala už od léta. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek poukázal také na to, že koalice neměla v sále tolik poslanců, aby změnu mohla schválit sama. Zástupci TOP 09 i ODS předlohu podpořili. „Chceme ochránit od ostudy vlastní zemi,“ uvedl Kalousek.
Pro návrh zvedlo ruku celkem 128 ze 152 přítomných poslanců. Proti bylo 23 poslanců KSČM.
Senát schválil navýšení počtu vojáků jednomyslně minulý týden. Předseda senátního výboru pro obranu František Bublan (za ČSSD) tehdy uvedl, že zvýšení vychází z rozhodnutí o revizi těchto sil. Podle něj nelze odhadnout, jak velký počet vojáků by byl nasazen v případě nějaké krize. Proto o financování takových misí bude rozhodovat vláda a nebudou hrazeny z rozpočtu ministerstva obrany.
Na vzniku několikatisícového „hrotového“ uskupení sil velmi rychlé reakce, které je součástí sil rychlé reakce NATO, se státy aliance dohodly na loňském summitu v Newportu. Podnětem k tomu byla ruská anexe Krymu i „hybridní válka“, kterou podle západních zemí Moskva vede na východě Ukrajiny. Tyto síly by měly být připraveny k nasazení do dvou dnů.
mbc mhm abz
