Naposledy záložní rota na Balkáně působila v březnu, kdy mimo jiné střežila bezpečí po vyhlášení samostatnosti Kosova. Zasahovala také při srbských demonstracích.
Vojenskou jednotku, která brzy do Kosova odcestuje, tvoří příslušníci hranického mechanizovaného praporu. Záložní útvar zůstává v Česku a v případě potřeby je připraven do pěti dnů od aktivace začít plnit předepsané úkoly.
Česko poslalo do Kosova první posily loni v listopadu, kdy se v tehdejší provincii konaly parlamentní a komunální volby. Nyní má Česko v Kosovu více než 400 vojáků. Čeští vojáci na základně v Šajkovaci na severovýchodě Kosova působí v rámci sil KFOR již od roku 1999.
Od začátku letošního roku je v Kosovu už 12. kontingent. Nezávislost vyhlásilo Kosovo 17. února. Česká republika jej za samostatný stát dosud neuznala. Tato otázka českou politickou scénu rozděluje.
Výhrady ke Kosovu má i prezident
Jednoznačně proti jsou komunisté. Také sociální demokraté chtějí zabránit tomu, aby vláda na nezávislost Kosova kývla. Lidovci a někteří ministři za ODS si stejně jako opozice myslí, že Praha by zatím provincii jako samostatný stát neměla uznávat.
Výhrady k uznání Kosova má i prezident Václav Klaus. Premiér Mirek Topolánek, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg i vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra už dříve uvedli, že oddělení Kosova od Srbska je sice problematický, ale nevyhnutelný krok.
Kosovo uznaly přes tři desítky zemí včetně Spojených států. Proti se staví naopak například Rusko. Také v Evropě a v EU nepanuje jednota. Odtržení Kosova posvětily všechny velké státy EU kromě Španělska. Proti je Slovensko či Řecko.
