Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česk(oslovensk)é vlajce je 90 let. Tvář jejího tvůrce známe až dnes

  12:48aktualizováno  12:48
Prvorepublikoví poslanci hlasovali tak, že povstali. Když se jich 30. března 1920 večer většina zvedla z lavic, oznámil předseda Národního shromáždění František Tomášek prostě, že "zákon jest schválen". Shromáždění tak posvětilo vznik československé a později české vlajky.

Autorem československé vlajky je někdejší ministerský úředník Jaroslav Kursa. Jeho jméno zůstávalo dlouhá léta v zapomnění, od roku 2005 má bustu na škole v Blovicích. Objevily se také jeho fotografie. | foto: ČTK

Mít vlajku jednoduchou, ve slovanských barvách, ale unikátní a nikoliv podobnou jako prapory Francie či Ruska. Zohlednit Slovensko tak, aby vlajka vyjádřila jeho jednotu s ostatními částmi nové republiky. Poválečné nároky na vlajku nového státu v srdci Evropy nebyly malé.

ZNAK A PRVNÍ VLAJKA

Znak českých zemí - stříbrný lev v červeném poli

Znak stříbrného lva na bílém poli získal dle Dalimilovy kroniky Vladislav II. od císaře Fridricha Barbarossy. Byl spíš osobním symbolem, zemským znakem se stal pravděpodobně za Přemysla Otakara II. Barevně inspiroval vlajku české země, červenobílou bikolóru.

V prvních dvou letech Československo reprezentovala bíločervená bikolóra, odvozená od tradičního znaku českého království - stříbrného lva na červeném poli. Jenže vypadala jako vlajka sousedního (a navíc tehdy nepříliš přátelsky naladěného) Polska.

Otázkou vlajky se proto začala zabývat znaková komise. S ohledem na praktičnost, estetičnost a historicko-politické souvislosti postupně škrtala různé možnosti včetně různých variant "pruhované" vlajky. (Zvažované varianty nabízí web Vlastenci.cz, server ale může mít technické obtíže.)

Podle ústeckého vexilologa Aleše Brožka například členové komise nechali vztyčit zvažovanou vlajku na parníku a zkoumali, jak na něm z dálky vypadá.

Nakonec se komise dobrala výsledku: "Na červenobílém praporu umístiti barvu modrou v podobě nějaké heraldické figury. Figurami takovými mohou býti hlavně kříž, kůl, krokev a klín. Po četných pokusech odporučila znaková komise ve své schůzi konané dne 24. ledna jednomyslně, aby modrá barva byla na vlajce umístěna v podobě klínu," sdělil tehdy poslanec František Hnídek.

Prosadil se tak návrh Jaroslava Kursy, muže, který měl v roce 1950 zemřít v zapomnění, aby ho Češi v jednadvacátém století pozvolna začali znova objevovat.

Jaroslav Kursa, tvůrce československé (později české) vlajky na snímku z konce 20. letSkupinový snímek z archivu Aleše Brožka. Tvůrce vlajky Jaroslav Kursa sedí zcela vlevo.

Jaroslav Kursa na dobových fotografiích (na druhém snímku zcela vlevo).

Foto ČTK/Archiv Aleše Brožka

Klín měl podle Kursova návrhu sahat do třetiny vlajky, o měsíc později byl ale prodloužen do jejího středu. Vznikla tak vlajka, kterou Československo užívalo až do rozpadu na přelomu let 1992 a 1993, i když za druhé světové války reprezentovala jen exilovou politickou vládu a vojenské jednotky v zahraničí.

Poslední bouřlivé období prodělala vlajka v letech 1990-1993. Porevoluční garnitura totiž zdědila rozpracovaný návrh na návrat bíločervené bikolóry z let 1918-1920. Česká národní rada ji schválila a jednu dobu se tak zdálo, že po rozpadu federace bude česká vlajka opět jen červenobílá, v poměru stran 2 : 3 (polská má poměr stran 5 : 8).

CO ZNAMENÁ MODRÝ KLÍN

Výkladů symbolu modrého klínu na vlajce je hned několik. Podle nejznámějšího symbolizuje slovenské trojvrší a tak dodalo v roce 1920 vlajce slovenský rozměr. Modrá ale je také barvou řady moravských praporů.

Někteří lidé zvláště z církevních kruhů ale klín kritizovali. Trojúhelník podle nich odkazoval ke svobodným zednářům, kteří hráli ve vzniku Československa významnou roli (zednářem byl například ministr financí Alois Rašín).

Jedna neoficiální interpretace hovoří o bílé jako o barvě čistoty, červené jako krvi prolité za vlast a modré jako obloze.

Přes zvažovanou variantu změny barvy klínu na blankytnou modř (nebo jeho zkrácení) nakonec Česká republika převzala vlajku Československa v nezměněné podobě. A to i přesto, že někdejší ČSFR ústavním zákonem rozhodla, že žádný nástupnický stát nebude užívat někdejší společné státní symboly.

Proti převzetí někdejší federální vlajky se pak ozvaly hlasy ze Slovenska, podle nichž si Češi přivlastňují něco, co jim nepatří. Proti hovořil například argument, že Slovensko má k federální vlajce slabší vazbu (a tudíž menší nárok) kvůli příklonu k Německu ve druhé světové válce.

Smířlivější teorie ale říká, že zatímco se samostatné Slovensko vrátilo ke svým dávným symbolům, Česká republika užívá uměle vytvořenou vlajku.

JAROSLAV KURSA A ALEŠ BROŽEK

Ústecký vexilolog Aleš Brožek s návrhy československé vlajkyHistorií československé a později české vlajky se dlouhodobě zabývá ústecký vexilolog Aleš Brožek. Za poslední roky se mu podařilo shromáždit několik fotografií Jaroslava Kursy a dokumenty, které dokládají Kursovu práci. Fotografii Brožkovi věnovala Kursova praneteř Eva Sassmanová, v archivech se totiž žádný snímek tvůrce české vlajky nenacházel. Dlouhá léta také Kursa spočíval v neoznačeném hrobě na brněnském hřbitově, nyní se však jeho jméno už na náhrobku vyjímá.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Národním muzeu nainstalovali restaurovaný originál sousoší Géniů. (23.8.2017)
Sousoší Géniů se vrací do Národního muzea, vystavena bude kopie i originál

Po jedenácti letech se do Národního muzea vrátilo sousoší Géniů od sochaře Antonína Poppa. Na jeho původním místě v průčelí budovy ho nahradí kopie, originál...  celý článek

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

Reportér MF DNES s falešným receptem a lékem Hypnogen, který mu vydali v jedné...
Lék na falešný recept sežene každý. MF DNES uspěla ve všech lékárnách

Stačí obyčejné razítko, tiskopis objednaný na internetu a poznámka, že nemáte zdravotní pojištění. Všech deset lékáren, které MF DNES při redakčním testu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.