Češi žijí zdravěji a déle

Pokud jde o zdraví, Češi si ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie nevedou špatně - dožívají se stále vyššího věku a mnoho z nich přestalo s kouřením. Ve srovnání s ostatními kandidátskými zeměmi jsou na tom Češi dokonce výborně. Výjimkou jsou však umrtí na silnicích a při úrazech.

Jejich počet je pro Českou republiku smutnou vizitkou - je jich tu absolutně nejvíc a téměř třikrát tolik než například ve Švédsku.

Seveřanům je vůbec - soudě podle dat, která nově shromáždil Český statistický úřad - hodně co závidět. Švédové (platí to pro muže, protože u žen vedou Francouzky) se dožívají vůbec nejdelšího věku: v průměru více než 77 let. Možná i proto, že je mezi Švédy v celé Evropě nejméně kuřáků.

"Je to dáno i velkou vyspělostí této severské země," říká demografka Jitka Rychtaříková z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. "Naopak Portugalsko s nejnižší délkou života v Evropské unii bylo poměrně dlouho zaostalé, mezi starými lidmi bylo mnoho analfabetů," dodává.

Češi dosud nežijí ani tak dlouho jako Portugalci. Ale velmi rychle se to mění - Čechům se prodlužuje věk nejrychleji v Evropě, od pádu komunismu o celé čtyři roky. Ženy se průměrně dožívají 78 let, muži 72. "Je to bezesporu dáno velkým pokrokem v medicíně, změnou životního stylu a stravy," říká Rychtaříková.

Ubylo i kuřáků: ještě v roce 1996 jich bylo mezi muži 40 procent, nyní "jen" 33 procent. Z kandidátských zemí jsou na tom s dlouhověkostí lépe než Češi jen Kypřané, Malťané a Slovinci.

Jana Bondyová z Českého statistického úřadu má pro relativně dlouhý život Malťanů a Kypřanů vysvětlení: "Patrně není náhoda, že zmíněné národy žijí ve Středomoří." Na Středomoří oceňují zdravotničtí experti především tamější stravu, bohatou na vlákninu a olivový olej, což chrání před řadou civilizačních chorob.

Žádná dieta to však není, a když se k tomu přidá oblíbená jižanská siesta, je to zřejmě vysvětlení, proč jsou například Řekové nejtlustším národem v Evropě. "Asi se i málo hýbou," míní expertka na hubnutí Iva Málková.

U Čechů to naopak s obezitou není až tak zlé, jak se často říká. S 20 procenty u žen a 16 procenty obézních mužů jsou na tom Češi například lépe než Angličané. "Mýtus o vyhublých Angličankách padá," upozorňuje Bondyová.

Žebříček příčin úmrtí je všude stejný: vedou infarkty a rakovina. U infarktů Češi zabodovali, úmrtnost na ně se za posledních deset let snížila o celou třetinu. Vůbec nejméně však na nemoci srdce umírají Francouzi: "jen" každý třetí občan, zatímco jinde každý druhý. (Vědci to vysvětlují takzvaným francouzským paradoxem: mírná konzumace červeného vína, u Francouzů tak oblíbená, srdci prospívá.)

Naopak rakovina Čechy hodně trápí. Umírají na ni nejčastěji ze všech kandidátských zemí, více než Slováci či Maďaři, a dokonce dvakrát více než Bulhaři a Rumuni. Podle expertů je to daň za prodlužování lidského věku. Protože s infarkty si vyspělé země snáze poradí, na lidi pak číhá s větší pravděpodobností až rakovina.

Budeme jezdit k lékaři přes hranice?

Čeští pacienti budou moci po vstupu do unie cestovat za léčením i za hranice. Překážkou však mohou být peníze. Zdravotní péče není v západní Evropě nic levného.

Kdybychom se chtěli dožít co nejvyššího věku, měli bychom se zavčas přestěhovat do Francie či Švédska. V Řecku nás může lákat zase největší počet zubařů, a tedy teoreticky největší naděje, že člověk přijde v ordinaci brzy na řadu.

Až budeme potřebovat transplantaci orgánu, přejme si být v Rakousku či Španělsku - tamější lékaři provádějí nejvíce těchto zákroků v Evropské unii. A vůbec nejkvalitnější zdravotnictví je - měřeno penězi - v sousedním Německu, které na něj vydává nejvíc: přes 10 procent hrubého domácího produktu.

Zmíněné žebříčky vyplývají z dat, jež shromáždil Český statistický úřad. Zákonitě nastolují otázku: budou moci čeští pacienti po vstupu do EU cestovat za doktorem podle vlastního uvážení? Odpověď zní: více než dnes, ale ne neomezeně.

Kratší čekání na operaci?
Evropské směrnice říkají, že lidé se budou moci léčit v cizině, pokud s tím bude souhlasit jejich zdravotní pojišťovna. A ta jim nebude smět úhradu ošetření odepřít, pokud jim péči v dané době nedokáže zajistit doma. "To může být i tehdy, pokud by doba čekání na operaci byla neúměrně dlouhá," připouští ředitel Centra mezistátních úhrad Ladislav Švec.

Může nastat spor o to, co je "neúměrně dlouhé čekání". Podle Švece už však takové spory Evropský soudní dvůr v rámci unie soudně řešil - a většinou dal za pravdu pacientům. Pro české pacienty to však neznamená automaticky otevřené dveře.

"Evropské normy umožňují výjimku, pokud by to vedlo ke zhroucení zdravotnického systému státu," tvrdí Švec. A péče v Německu je například osmkrát dražší než v Česku.

U transplantací je turistika prozatím vyloučena. Jak uvedl Štefan Vítko z České transplantologické společnosti: "Každá evropská země má svou vlastní čekací listinu a žádné společné se nepřipravují."

Pacienti hodně připlácejí
Velkou překážkou v cestách českých pacientů do Evropy však bude zřejmě jiná věc: peníze. V řadě západních zemí se u lékaře hodně platí hotově. "Například v Norsku musí lidé platit třetinu ceny léku a veškerou péči u zubaře," upozornil Švec. Nic takového by zdejší pojišťovny přirozeně neproplácely.

A ještě jeden detail: kvantita automaticky neznamená kvalitu, tudíž ani mnoho zubařů nezajišťuje Řekům skvělý chrup. Jak říká Jiří Pollak, český stomatolog žijící ve Švýcarsku: "V Řecku pracuje většina zubařů jen půl dne. A bohatí Atéňané jezdí za kvalitními zubaři do Londýna či Curychu."

Právě Švýcaři mají chrup dokonalý, dbají totiž na prevenci. Byli k ní vedeni osvětou i ekonomicky: služby švýcarských stomatologů patří k nejdražším na světě.