Třiatřicetiletého Lukáše Cahu zastihlo zemětřesení ve městě Blenheim. „Asi v půl jedné v noci nás s přítelkyní vzbudila otřásající se postel. Nejdřív jsem myslel, že je to jedno z kratších zemětřesení, které tu jednou za čas jsou,“ popsal serveru iDNES.cz. Spolu s přítelkyní se snažili dostat ven z domu.
VIDEO: Otřes na Novém Zélandu roztrhal pastvinu, krávy uvěznil na ostrůvku |
„Zemětřesení však zesílilo na maximum. Bylo příliš nebezpečné pokračovat dál. Vzpomněl jsem si, že v rámu dveří je bezpečná zóna. Popadl jsem přítelkyni za ruku a zapřeli jsme se o futra dveří. Popadalo pár věcí. Zrcadla, váza, talíře, skleničky a poličky. Trvalo to asi minutu a půl,“ popisuje Caha. První sekundy po skončení otřesů podle něj byly jako z katastrofického filmu.
„Venku úplná tma, přes sebe ječelo několik sirén, houkaly alarmy aut a lidé začali zmateně vybíhat na ulici,“ vzpomíná. Spousta rodin podle něj nasedla do automobilů a ujížděla do kopců kvůli hrozící vlně tsunami. „Ačkoli byla noc, doprava vypadala jak během špičky,“ uvedl Caha. Dům, ve kterém žije, se podle něj nachází pouhých 11 metrů nad mořem. Obával se proto tsunami. „I kdyby houkala siréna pro tsunami, měli bychom maximálně minutu či dvě na odjezd,“ tvrdí.
Chaos v ulicích
Ondřej Stavěl pocítil otřesy ve Wellingtonu, kde žije již pět let. „První zemětřesení přišlo o půlnoci. Spal jsem v bytě, když se postel začala hýbat. Hýbala se i celá místnost. Vysloveně mě to probudilo. Popadl jsem oblečení, boty a klíče a vyběhl jsem na ulici. Stále byly cítit otřesy. Zůstali jsme s lidmi z okolních bytů na ulici ještě další hodinu a půl,“ uvedl pro iDNES.cz.
Ve Wellingtonu podle něj panoval chaos. „Lidé stáli na ulici, dokola jezdili hasiči a policisté. Domů jsem se vrátil až ve tři ráno. Nad ránem udeřila další zemětřesení, která ale nebyla tak intenzivní,“ popisuje.
Caha připomíná, že Nový Zéland není zemí výškových staveb, což je při zemětřeseních výhodné. „Nové veřejné budovy musí být ze zákona odolné proti zemětřesení. V tomhle je Nový Zéland skvěle připraven,“ myslí si.
Problém je podle něj zejména u silnic a železnic. „Často bývá jedna silnice jedinou možností, jak se dostat z jedné části ostrova na druhou. Pokud je zasypána závalem, jako se to stalo dnes u Kaikoury na několika místech včetně železnice, je část ostrova prakticky odříznuta,“ vysvětluje.
Místní jsou podle Cahy na zemětřesení zvyklí, takže při otřesech nepanikaří. „Funguje tu úžasná pospolitost mezi lidmi. Lidé si pomáhají,“ uvedl. V pondělí podle něj zůstala část obchodů zavřená. Fungovaly hlavně pošty, policie, benzinové pumpy. Supermarkety však měly zavřeno, protože zahlazovaly následky otřesů.
Lidem pomáhají také úřady. „V televizi běžely celý den aktuální zprávy o zemětřesení. Inženýři kontrolovali všechny komunikace a důležitou infrastrukturu. Obecně bych řekl, že lidé a úřady dělají všechno pro to, aby se tady život co nejdříve vrátil do normálu,“ dodal Caha.
Miliardové škody
Po silném nedělním zemětřesení, při kterém zemřeli nejméně dva lidé, zasáhly v pondělí Nový Zéland následné otřesy o síle 6,2 stupně (více zde). Stejně jako první úder živlu postihly zejména východní pobřeží méně obydleného Jižního ostrova v okolí města Christchurch.
Poškozeny jsou desítky domů nejen přímo v této oblasti, ale i v metropoli Wellingtonu ležící na Severním ostrově, uvedla tamní média. Škody podle premiéra Johna Keye dosáhnou několika miliard novozélandských dolarů.
Nový Zéland leží v oblasti takzvaného Ohnivého kruhu v Tichém oceánu, zemětřesení jsou tam častá. Zatím poslední o síle 7,1 stupně postihlo ostrovy počátkem září.
Nejničivější zemětřesení postihlo Nový Zéland v únoru 2011. Otřesy o síle 6,3 stupně tehdy zabily 183 lidí a srovnaly se zemí velkou část města Christchurch včetně katedrály. Následky jsou ve městě patrné dodnes (více zde).
