Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi zachraňují ohrožené želvy v Tichomoří, pomohou i pralesům

  10:06aktualizováno  10:06
Mořské i sladkovodní želvy v Indonésii se nacházejí v kritické situaci. Pomoci se jim rozhodli i manželé Mitáčkovi ze Zlína, kteří se výrazně podíleli na vzniku želví záchranné stanice. Usilují také o omezení těžby dřeva v pralesech na Sumatře.

Výstavba želví stanice, na níž se podílejí Češi, v indonéské vesnici Toyapakeh | foto: Kura Czech

Nečekané spojence získaly tichomořské želvy v Češích, konkrétně v manželích Mitáčkových a Jeglíkových, kteří si indonéskou přírodu a její obyvatele při svých výpravách do této části světa zamilovali. Jeglíkovi se dokonce v Indonésii před pár lety usadili natrvalo.

Už za dvaměsíce začnou Češi zachraňovat právě tyto indonéské želvy, které patří k ohroženým druhům. Společný projekt občanského sdružení Kura Kura Czech, jehož spoluzakladateli jsou manželé Mitáčkovi ze Zlína, a indonéské organizace s českým zastoupením Yayasan Kura Kura Nusa Penida, je těsně před spuštěním. První želví pacienti se v záchranné stanici umístěné na jednom z indonéských ostrovů poblíž Bali objeví v létě.

Řada druhů mořských i sladkovodních želv se v Indonésii nachází v kritické situaci. Jejich stavy decimují moře plné odpadků, kácení pralesů, oblíbenost jejich masa a vajec, zabíjeny jsou v neposlední řadě i během náboženských ceremonií.

Překážky překonány, blíží se otevření

Záchranná stanice, jejíž součástí bude i vzdělávací centrum, už více než rok vyrůstá ve vesnici Toyapakeh na ostrově Nusa Penida. Dělníci staví pro Evropana v mimořádně drsných klimatických podmínkách, práce komplikují období dešťů i čtyřicetistupňová vedra. Kvůli obtížím musel být termín dokončení několikrát odložen. Hlavní překážky jsou už ale překonané.

Výstavba želví stanice, na níž se podílejí Češi, v indonéské vesnici Toyapakeh"Slavnostní otevření stanice je naplánované na srpen. Zúčastní se jej zástupci Unie českých a slovenských zoologických zahrad, kteří jsou nositelé projektu a také zástupci našich partnerů. Přítomni budou samozřejmě i naši indonéští kolegové," prohlásil Milan Jeglík.

Součástí záchranné stanice je dvanáct bazénů pro mladé, nemocné a poraněné želvy. V těchto dnech finišuje výstavba zázemí pro veterináře, laboratoře, místo pro personál a stážisty. "Při naší poslední návštěvě tento měsíc se napojovala střecha objektu a krytina. V tomto tempu je reálné, že bude provoz spuštěn v červenci," řekl Ivo Mitáček.

Pašeráci převážejí želvy do Číny Výstavba stanice zatím vyšla na 300 tisíc korun. Část z těchto peněz zajistilo zlínské občanské sdružení, které získalo finance a sponzorské dary od českých občanů. Projekt můžou podle Mitáčka podporovat i firmy věcnými dary, všechno podstatné kolem případné pomoci lze najít na webových stránkách www.kuraczech.org.

Poraněná zvířata chtějí pracovníci stanice získávat od rybářů, policistů a také celníků, želvy totiž ve velkém pašeráci převážejí do ciziny, hlavně Číny, kde je prodávají k jídlu. Na Nusa Penidě se oslabeným nebo nemocným zvířatům dostane lékařské péče a stravy. Poté, co se vrátí do dobré kondice, budou vypouštěny zpět do volné přírody.

Vyrazit na pomoc mohou i další Češi

Roční provoz záchranné stanice vyjde na asi 100 tisíc korun. Zaměstnaní zde budou dva stálí pracovníci, působit v ní budou i partneři z indonéské nadace, kteří projdou speciálním školením.

Výstavba želví stanice, na níž se podílejí Češi, v indonéské vesnici Toyapakeh

Jedna z jeho částí proběhne v českých zoologických zahradách. "O práci na stanici projevují stále větší zájem lidé z naší vlasti. Jde většinou o studenty zoologických oborů nebo nadšenců do přírody, kteří chtějí pomáhat dobré věci. Je tak jisté, že Češi na stanici pracovat budou," prozradilMitáček.

O záchranné želví stanici se stále více mluví v kruzích indonéských státních organizací, což je pro úspěch projektu zásadní. Z tamních úřadů už přicházekí nabídky na spolupráci. "Mají zájem, protože nabízíme možnost řešení problému se záchytem želv od pašeráků, překupníků nebo pytláků," upozornil Jeglík.

Stále více je projekt záchranné želví stanice vnímaný i na samotném ostrově Nusa Penida. V souvislosti s ním jsou zde realizované další programy, které se přímo dotýkají života místních obyvatel. Jeden z nich například pomáhá řešit potíže s domovními odpady.

Vizualizace želví stanice, na níž se podílejí Češi, v indonéské vesnici Toyapakeh

V ulicích vesnice Toyapakeh členové česko-indonéské nadace umístili plastové kontejnery a několikrát týdně organizují úklidy místních pláží. "Podařilo se nám do toho zapojit i místní děti, které aktivně pomáhají. To je velmi důležité, protože děti jsou v místní komunitě velmi silně vnímané a to má zpětný význam na výstavbu a fungování želví stanice," upozornil Jeglík.

Chtějí pomoci i pralesům na Sumatře

Záchranná želví stanice není jediným česko-indonéským projektem spojeným s občanskými sdruženími Kura Kura Czech a Yayasan Kura Kura Nusa Penida. Souběžně připravují i program na záchranu pralesů na severu Sumatry.

Výstavba želví stanice, na níž se podílejí Češi, v indonéské vesnici Toyapakeh"Chceme chránit nejen podmořský svět, ale také přírodu na souši. Problém s dramatickým úbytkem pralesů nám není lhostejný," vysvětlil Ivo Mitáček.

Pralesy ohrožuje extrémně se rozmáhající těžba, kterou nezastavila ani blízkost národních parků. Dřevo se kácí na soukromých pozemcích, jejichž majitelé rozšiřují kaučukové plantáže. Po vytěžení pralesa dochází k zásadním změnám klimatu a k dramatickému snižování prostoru pro divoká zvířata.

"Proti vidině zisku z vytěženého dřeva nebo z kaučuku se velmi těžko bojuje. Přesvědčování vlastníků je prakticky nemožné. Proto je důležité vykupovat dosavadní pralesní plochy a vytvářet nárazníková pásma před těžaři. Jen tak lze zachránit dosavadní unikátní ekosystém," upozornil Mitáček a dodal, že peníze na výkup pozemků dávají i Češi.

Na vykoupených pozemcích se v dubnu podařilo vybudovat pralesní základnu s bungalovy a zázemím, které umožní pobytové programy s možností pozorovat zvířata v jejich přirozeném prostředí. "Projekt byl spuštěn v těchto dnech a z osobního týdenního pobytu mohu potvrdit, že jde o neobyčejnou a velmi prospěšnou věc," dodal Mitáček.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.