Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi začali boj o zrušení víz do USA

  1:00aktualizováno  1:00
Pondělkem zahajuje česká ambasáda ve Washingtonu velkou kampaň s cílem zrušit vízovou povinnost pro české občany cestující do USA. Velvyslanectví rozešle dopisy až statisícům Čechoameričanů žijícím v USA. Vybídne je, aby svého kongresmana ve Washingtonu oslovili se žádostí, jestli by se mohl o zrušení zasadit.
Do USA stále smějí bez víz cestovat jen občané celkem 27 zemí světa. Ilustrační foto

Do USA stále smějí bez víz cestovat jen občané celkem 27 zemí světa. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Text žádosti bude přiložený v obálce, adresáti ji musí jen podepsat a zákonodárci sami zaslat. "Musíme Kongres přesvědčit, že nejsme bezpečnostní riziko pro USA, ale spojenci," říká český velvyslanec Petr Kolář. Jeho záměr je zřejmý. Chce debatu o vízech posunout do politické roviny.

Není to soutěž krásy
Amerika, zasažená teroristickým útokem z 11. září 2001 a vystavená mohutnému proudu ilegálních přistěhovalců z Mexika, sice nikdy zemím žádajícím o zrušení víz nezabouchla dveře, zároveň však neprojevuje snahu jim vyjít vstříc.

Do USA tak stále smějí bez víz cestovat jen občané celkem 27 zemí světa. Mezi nimi je většina starých členů Evropské unie. Z nových se do klubu už koncem 90. let dostalo jen Slovinsko.

Prezident George W. Bush loni v únoru definoval tzv. cestovní mapu k dosažení členství ve "Visa waiver programu", jak v USA říkají bezvízovému postavení. Podmínkou je členství v EU, spolupráce se Spojenými státy při stíhání zločinců a teroristů a poskytování informací o ukradených či ztracených cestovních dokladech. A hlavně – počet odmítnutých žádostí o vízum nesmí dlouhodobě překročit tři procenta. Zároveň ani nesmí být příliš těch občanů, co v USA zůstanou déle, než jim platí vízum.

Cestovní mapa ovšem určuje jen vágně, kolik takových překročení víz se nesmí za rok nashromáždit. Má jich prostě být "velmi málo". Žádnému z evropských uchazečů, kterými jsou kromě Česka ještě Polsko, Slovensko, Maďarsko, tři pobaltské státy a dále také Řecko, Kypr a Malta, se nedaří tyto podmínky splnit.

Potíž je už v počtu odmítnutých žádostí. V českém případě se pohybuje kolem deseti procent ročně. Malťanům v posledních letech z takřka nulového procenta prudce stoupl na úroveň podobnou té české.

Nelze to nijak ovlivnit, protože o žádostech rozhodují konzulové na amerických ambasádách. Na ministerstvu zahraničí USA však odmítají, že by jejich úředníci ty cifry cíleně udržovali nad limitem, aby se bezvízový klub nerozšiřoval.

"Personál na konzulárních odděleních ve všech zemích se mění, ale počty odmítnutí zůstávají stabilní," tvrdí Tony Edson, zástupce náměstka ministryně Condoleezzy Riceové, který má na ministerstvu vízové záležitosti na starosti.

"Není to žádná soutěž krásy, nerozhodují tu subjektivní měřítka. Do programu se takhle dostalo už 29 zemí s tím, že dvě – Argentina a Uruguay – poté vypadly, protože přestaly podmínky splňovat. Češi se do programu mohou dostat stejně jako ostatní," podotýká Edson.

Jak objektivní je třeba ustanovení o "velmi malém" překročení pobytů? "Překročení mapuje naše ministerstvo pro vnitřní bezpečnost," odpovídá Edson vyhýbavě. Rázně odmítá námitku, že USA svůj přístup k žádostem o bezvízový styk přitvrdily po 11. září 2001. "Podmínky jsou už léta v zásadě stejné, 11. září nikoho nevyloučilo," říká Edson.

Patříte k nejlepším spojencům
Změnu pravidel by mohl uvést do chodu jen Kongres. Na Capitol Hillu ve Washingtonu, kde zákonodárný sbor sídlí a kam v příštích dnech začne pošta doručovat dopisy Čechoameričanů, má velvyslanec Kolář v této věci už přinejmenším jednoho spojence: kongresmana Phila Englishe, republikána z Pensylvánie.

"Stanovené podmínky, jako ta tříprocentní laťka pro odmítnuté žádosti, jsou zastaralé," říká English ve své kanceláři. "Vzhledem k tomu, jak je EU koncipovaná, nechápu, že občané Itálie a Francie sem mohou jezdit bez víz, na rozdíl od lidí z Česka, Polska nebo Pobaltí. S vaší zemí nás přitom váže tolik lidských a obchodních vztahů. Patříte mezi nejlepší spojence ve válce proti teroru. Diskriminuje vás to."

Je středa minulého týdne, v kanceláři se vytváří fronta lidí, kteří se chtějí s Englishem sejít. Jsou tu lobbisté i lidé z jeho obvodu, kteří se přijeli do Washingtonu podívat a teď chtějí kongresmana navštívit.

English je nechává za dveřmi, aby mohl vysvětlit, proč se v této věci začal angažovat. "Koncem minulého roku jsem zavítal do Česka spolu s jednou delegací. Když nás přijal prezident Klaus, zjistil jsem, že víza jsou největším problémem vzájemných vztahů. Vím sice, že to není nic unikátního, co by trápilo jen Česko. Ale Klaus nám pečlivě vysvětlil naléhavost té věci," podotýká kongresman.

Jeho obvod v Pensylvánii je prý národnostně velmi pestrý, žije tam spousta lidí "ze všech koutů východní Evropy". A navíc tam je na vývoz do ciziny vázáno více pracovních míst než v kterémkoliv jiném pensylvánském obvodě. Proto English v červenci navrhl zákon, který volá po zařazení Česka, Polska, Slovenska, Maďarska a tří pobaltských zemí do Visa waiver programu. Jenže návrh zatím ani neprošel právním výborem Sněmovny, bez jehož požehnání zákon nemá šanci na schválení.

"Na tom výboru vše vázne a obejít ho nelze. Situace ve Sněmovně zatím nedozrála," říká English a zdůrazňuje, že pokud bude v listopadu znovuzvolen, příští rok se pokusí svůj zákon prosadit znovu.

"Polský" dodatek
Dalším návrhem, který koluje po Capitol Hillu, je dodatek k imigrační legislativě z dílny demokratické senátorky Barbary Mikulské a jejích dvou republikánských kolegů Ricka Santoruma a Billa Frista.

Dodatek nejmenuje žádnou zemi konkrétně, stanovuje však, že bezvízový styk bude udělen tomu, kdo podporuje americké operace v Iráku a Afghánistánu vojenským kontingentem o síle nejméně tři sta mužů a žen.

Od jeho zveřejnění letos na jaře nikdo nepochybuje, že je šitý na míru pouze Polsku, které jako jediné má v Iráku a Afghánistánu tolik vojáků. James Carafano, který se na vlivném washingtonském konzervativním think-tanku Heritage zabývá problematikou víz, však pochybuje, že dodatek někdy vstoupí v platnost.

"Nějaká vízová reforma, která by umožnila vstup té či oné země do programu, zůstává myslím ještě hodně daleko," říká.

Důvod, proč si to myslet, je podle něj prostý. "Většina Američanů nemá pas, za celý život se nevydá do ciziny. Ti, co pas mají, cestují především do zemí, s nimiž máme bezvízový styk. Takže drtivá většina Američanů si neumí představit, co to je žádat o vízum, odpovídat na otázky týkající se soukromých věcí, platit poplatky, prostě o čem celá ta nepříjemnost je. Proto tady nikdo na politiky netlačí. A politici se tudíž nemají k činu," tvrdí Carafano.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

DUMREALIT
Nový obor podnikání - majitel nové pobočky

DUMREALIT
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.