Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi z Podkarpatské Rusi mohou od čtvrtka žádat o odškodnění

  11:45aktualizováno  11:45
Od čtvrtka budou mít Češi možnost žádat o odškodné za majetek, o nějž oni nebo jejich rodiče přišli na Podkarpatské Rusi. Zákon, který vstoupí v platnost, jim umožní získat až dva miliony korun. Podkarpatskou Rus Československo ztratilo v důsledku druhé světové války a sovětské expanze.

Mapa meziválečného Československa s vyznačením Podkarpatské Rusi na východě | foto: Wikipedia

Případné odškodné se bude odvíjet od hodnoty majetku, který Češi na Podkarpatské Rusi zanechali. Stropem jsou dva miliony korun, celkové náklady podle odhadů nepřesáhnou jednu miliardu. Ne všichni poškození se totiž přihlásí (mnozí už nežijí), někteří zase nemají potřebnou dokumentaci.

Někdejší Československo dostalo od Sovětského svazu po válce 920 milionů korun jako bolestné za majetek na zabraném území, jehož hodnotu ovšem odhadovalo mnohem výše - na čtyři miliardy. Lidem ale komunistické úřady daly jen zlomek získaných peněz.

DOMOV MU VZALI, MATKU ČEKAL GULAG

Přečtěte si příběh vyhnance z Podkarpatské Rusi, který má nyní šanci na odškodné

Žádat o finanční náhradu budou Češi moci na ministerstvu vnitra do konce roku 2012. První odškodné mohou úřady vyplatit počátkem ledna.

"Odškodňujeme toliko přímé účastníky, vyhnané ze svých území, která obývali. Museli opustit své majetky, bylo jim přislíbeno odškodnění a k tomuto odškodnění do dnešního dne nedošlo," uvedla jedna z předkladatelů zákona poslankyně Eva Dundáčková (ODS).

Jako určitou morální satisfakci vnímají zákon podle poslankyně i ti potomci, kterých se odškodnění týkat nebude.

Proti odškodnění se zpočátku stavěl prezident Václav Klaus, když prohlásil, že se nepřiklání k tomu, aby stát v době ekonomické krize odškodňoval lidi za historické křivdy.

"Jako spornou vidím celou myšlenku snažit se dnes, po téměř 70 letech, formou restitucí a odškodňování z prostředků současných daňových poplatníků napravovat křivdy, které běh dějin působil našim předkům," uvedl Klaus.

Podkarpatská Rus byla součástí Československa od roku 1919. K Sovětskému svazu byla připojena na základě smlouvy mezi Československem a SSSR. Nyní je součástí Ukrajiny.

PODKARPATSKÁ UKRAJINA

Území Podkarpatské Ukrajiny získalo Československo v roce 1919. Obyvatelé této krajiny - pestrá směsice Rusínů, Slováků, Židů, Ukrajinců i dalších národností - si připojení k novému československému státu zvolili jako záruku rozvoje a ochrany, požadovali nicméně autonomii.

Na území se usídlilo mnoho Čechů (podle sčítání z roku 1930 jich tam žilo asi 35 tisíc), zejména rodiny legionářů a inteligence. Československo soudilo, že je třeba nejzaostalejší region země k autonomii připravit a vychovat, aby si místní lidé uměli vládnout.

Obyvatelé města JasiňaPravoslavný kostel v UžhoroděVoraři na Tise

V roce 1938 ale jižní - nejúrodnější - část území utrhli Maďaři v rámci oklešťování Československa po mnichovské dohodě. Při obsazení republiky v roce 1939 se Podkarpatská Rus pokusila vyhlásit samostatnost a požádala o pomoc Rumunsko, nebylo to ale nic platné a Maďaři ji zabrali. Češi prchali.

Navzdory Stalinovým slibům o obnovení Československa v poválečných hranicích Sovětský svaz zinscenoval na konci války v obsazeném území hlasování, podle kterého se obyvatelé "rozhodli" připojit k sovětské Ukrajině. Po rozpadu SSSR zůstala Podkarpatská Rus součástí Ukrajiny.

Zakarpatská UkrajinaZakarpatská UkrajinaZakarpatská Ukrajina

Moskva sice poslala po válce Praze 920 milionů československých korun (úřady hodnotily československý majetek asi na čtyři miliardy), Československo ho ale nevyplatilo ani zdaleka. Zejména byli postiženi ti, kteří pod Karpaty vlastnili větší majetky.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Z tanečního parketu do basy. Když komunisté trestali mládež za rokenrol

Před šedesáti lety si komunistická moc v Praze došlápla na desítky mladých lidí, kteří se provinili pouze tím, že tančili rokenrol. V očích režimu propagovali...  celý článek

Lidé před Pražským hradem protestovali proti Zemanovi a Babišovi. (17. října...
Česko není Zeman, nechceme za premiéra agenta, protestovali lidé u Hradu

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem Pánové, končíme!, která se v úterý večer...  celý článek

Zemědělci na polích u Mikulova zavlažují úrodu.
Vědci zkouší na Břeclavsku lék na sucho, inspirovali se v Izraeli

Odborníci budou v Přítlukách na Břeclavsku testovat, jak zadržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. Obec se dostala mezi šest lokalit vybraných po celé...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.