Rada bezpečnosti OSN

Rada bezpečnosti OSN | foto: Profimedia.cz

Češi vzdali boj o RB OSN, uvolnili cestu Chorvatům

  • 1637
Česko v příštích letech neusedne v Radě bezpečnosti OSN. Praha se po dvou neúspěšných kolech volby vzdala kandidatury a uvolnila místo Chorvatsku. To samé udělala i Dominikánská republika ve prospěch Kostariky. Poté už volba proběhla bez problémů.

Odstoupení České republiky oznámil náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar.

Valné shromáždění OSN vybíralo pět zemí, které v příštích letech v radě vystřídají Ghanu, Katar, Kongo, Peru a Slovensko.

Burkina Faso, Libye a Vietnam neměly ve svých regionech protikandidáta, takže byly zvoleny bez problémů. V případě zbylých dvou států se konala dvě neúspěšná kola.

V tom prvním Češi získali 91 hlasů, o čtyři méně než Chorvati. Ve druhém pak podpora české kandidatury klesla o deset hlasů, zatímco ve prospěch Chorvatska hlasovalo 106 zemí. Potřebná většina byla 125 hlasů.

České diplomaty to překvapilo. Nepočítali sice s rychlým zvolením, ale věřili si, že Praha má přece jen větší podporu než Záhřeb.

Česku uškodil Klaus, ozývá se ze zahraničí
Jenže leckteří jejich zahraniční kolegové jsou opačného názoru. Česku prý uškodil prezident Václav Klaus, který v září vystoupil v OSN s projevem o klimatických změnách. - více zde

Klaus tehdy zpochybnil význam boje proti globálnímu oteplování. Prohlásil, že růst teplot je v podstatě zanedbatelný a navíc neexistuje vědecký důkaz, že za něj může člověk.

Tím mohl nahněvat zastupitele ostrovních států z Karibiku či Tichomoří, tedy oblastí, které jsou nejvíce ohroženy stoupáním mořské hladiny. "Před Klausovým vystoupením na tom byli Češi vskutku lépe než Chorvaté, ale pak se šance vyrovnaly," citovala agentura Reuters zdroje z OSN.

Ještě v pondělí v New Yorku lobbovali za zvolení předseda vlády Mirek Topolánek a vicepremiér Martin Bursík. "Značnou roli hrála ve volbě Čína, která si nepřála, abychom v Radě bezpečnosti byli," řekl šéf zelených České televizi krátce po volbě.

Nekonečné volby
Rada bezpečnosti OSN má celkem 15 členů. Pět stálých - USA, Rusko, Čína, Francie a Velká Británie - má právo veta. Nestálé členy volí Valné shromáždění, a to vždy na dva roky.

Pokud země nezíská dostatečný počet hlasů v prvním kole, jednání se mohou v rámci dalších kol protahovat téměř donekonečna. Minulý rok takto během dvou týdnů ve 47 kolech o místo nestálého člena soupeřila Venezuela s Guatemalou. Nakonec však stáhly svou kandidaturu a místo nich byla zvolena Panama.

Co vlastně zmohou
O významu a reálných pravomocích nestálého člena Rady bezpečnosti se diskutuje. Před několika lety zástupci afrických zemí včetně Mosambiku, v té době nestálého člena rady, protestovali proti tomu, že stálí členové s právem veta spolu jednají odděleně a při rozhodování de facto odsunují stranou nestálé členy.

Podle jiných hlasů však nestálé členství rozhodně není pouhou formalitou, protože přece jen nabízí možnost rozhodování o ožehavých tématech a v neposlední řadě přináší i šanci zvýšit prestiž dané země na mezinárodní scéně. - více zde

Česká republika byla členem RB v letech 1994 a 1995. Tehdy se řešily dvě obrovské katastrofy: genocida ve Rwandě a válka v Bosně a Hercegovině - včetně vyvraždění až osmi tisíc Muslimů ze Srebrenice v létě 1995. "V těchto případech se rozhodně nedá hovořit o úspěších OSN," řekl tehdejší český vyslanec Karel Kovanda.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video