Čeští vědci se pro jistotu důrazně ohrazují proti jakémukoliv srovnání s militaristy. Nic to však nemění na faktu, že ve svých oborech patří ke špičce. Proto je také jiná špička z USA žádá o spolupráci a staví před ně složité úkoly. A lidé z katedry kybernetiky je plní.
Každý takový výzkumný projekt je spojen se slušnými částkami v dolarech.
Počítačový "detektiv"
Vývoj štítu, který chrání software před napadením, financovala například US Army. "Jde o speciální program, který odhaluje útočníka, jenž se snaží vlámat do počítačové sítě," vysvětluje vedoucí Centra agentních technologií Michal Pěchouček.
Vývoj tohoto počítačového "detektiva" sice platili Američané, ale licence zůstává v Česku, kde vzniká i firma Cognitive Security. Ta bude unikátní ochranný systém prodávat zájemcům.
"Důležitá data nechrání jen americká armáda, ale i civilní firmy," říká šéf katedry kybernetiky Vladimír Mařík.
Právě pro armádu byly vyvinuty i další věci, které lidé používají v běžném životě: kotoučové brzdy, turbodmychadlo, proudové motory, přímé vstřikování paliva a dokonce i mikrovlnná trouba. Ta vznikla proto, aby si námořníci mohli ve stísněném prostoru ponorek ohřát jídlo.
Stejně tak i vojenské objevy českých vědců nalézají širší uplatnění: mohou například zkvalitnit život ochrnutým lidem upoutaným na invalidní vozík, k jehož řízení a programování stačí jen pohyb očí.
Na mapě displeje se speciálním senzorem umístěným na brýlích určí handicapovaný člověk trasu vozíku a ten jej doveze bezpečně na místo. V obýváku u televize stačí jen mrknout na tlačítko "ložnice" a vozík se vydá požadovaným směrem. Jeho kamera si totiž modely trojrozměrného prostoru bytu či jiné trasy kóduje do paměti.
Tento dopravní robot přitom využívá výzkumu vnímání trojrozměrného prostoru, tolik důležitého v protiraketové obraně.
"Zamýšlená výstavba radaru USA v Brdech dala našemu bádání impulz, ale výzkum se již dávno ubírá i nevojenským směrem," dodává šéf Centra strojového vnímání katedry kybernetiky Václav Hlaváč.
Tento projekt je před dokončením, podle vědeckého pracovníka Tomáše Krajníka zbývá už najít jen šikovného výrobce.
Patent na krizové situace
Vojenský původ má i jiný patent, který vědci vyvinuli pro US Air Force. Řídícím letového provozu má vynález usnadnit práci ve špičkách či krizových situacích, kdy je nutné odklánět ostatní letadla od dopravního stroje, který se chová nevyzpytatelně. Měnit trasy stovek letounů tak, aby nehavarovaly – to je nad lidské síly.
"Jde o vzájemné sdílení letových plánů, které náš program vyhodnotí a nabídne úhybné manévry," vysvětluje podstatu vynálezu Pěchouček. Pokud se navíc posílí bezpilotními letouny – s čímž letectvo USA počítá – má sledování situace ve vzduchu i na zemi uplatnění i při humanitárních či záchranářských akcích.
Když má šéf záchranné akce při povodních a zemětřeseních co nejvíce čerstvých informací o situaci, kam je nutné poslat pomoc, pak je nejenom rychlá, ale lidé dostanou jen ty věci, které k přežití potřebují.
Český vědec v hledáčku US Army"Projekt, který navádí bomby na cíl, bych nedělal" Výzkum na projektech vojenského letectva USA umožňuje zástupci vedoucího katedry kybernetiky ČVUT Michalu Pěchoučkovi spolupracovat se světovou špičkou v oboru. "Ale na vojně jsem kvůli silné alergii v dobách povinné základní vojenské služby ze zdravotních důvodů nebyl," říká. A nesetkáváte se u pacifisticky naladěných kolegů-vědců s výtkami, že pracujete pro US Air Force? Nikdy bych nepracoval na projektech, které by například naváděly bomby na cíl. Naše práce naopak přispívá k tomu, aby válečná operace, když už k ní muselo dojít, proběhla s co nejmenšími ztrátami na životech žen, dětí a starých lidí. Technologická vyspělost války, k níž výzkum přispívá, vede jednoznačně k menším obětem mezi civilisty. Odmítl jste někdy – byť velkorysou – nabídku na vojenský výzkum? Čím je pro vás spolupráce třeba s letectvem USA zajímavá? |
