Až dramatickou roli sehrává v úbytku Čechů propad jejich plodnosti z 1,89 na 1,19 živě narozeného dítěte na jednu ženu v letech 1991 až 1996.
Česko se tak mezi vyspělými zeměmi ocitlo až na posledním místě.
Demografové předpovídají, že pokud se trend stárnutí a vymírání nezlepší, povede to ke značným ekonomickým i sociálním potížím. Shrnují je do jediné věty: "Každý z nás bude mít svého důchodce, kterého bude muset živit."
Během příštích deseti až 15 let by podle autorů studie měla plodnost vzrůst, za 30 let by se mohla dostat na úroveň vyspělých států a setrvat zhruba na údaji 1,68 dítěte na ženu. "Ale už nebudeme svědky toho, aby počet narozených převyšoval počet zemřelých," konstatoval Kučera.
Prognóza počítá také se zvýšením průměrného věku dožití v letech 2020 až 2030 u mužů na 77 až 78 let a u žen na 82 až 83 let. V roce 2065 by tak průměrný věk populace stoupl o deset let z dnešních 39 let.
V roce 2050 by mělo být již 3,6 milionu seniorů, což je více než třetina obyvatel. Počet lidí starších 85 let se do roku 2065 zvýší osminásobně oproti současnosti. "Protože budou mít málo dětí, péče o ně bude plně na bedrech státu," upozornil Kučera.
V současnosti se počet seniorů prudce zvyšuje, protože do důchodu odcházejí lidé narození v "silných" poválečných letech. Se stárnutím populace souvisí i vyšší úmrtnost, která prohloubí přirozený úbytek obyvatelstva. Příliv cizinců bude tento přirozený úbytek obyvatel dorovnávat zhruba do roku 2020, později už ne. Autoři prognózy předpokládají pro příštích deset až patnáct let mírný pokles počtu přistěhovalců ze současných přibližně 25 tisíc ročně na 20 tisíc. Následně by se měla migrace opět zvýšit na původní hodnotu.
Kučera zdůraznil nutnost pracovat na důchodové reformě. "Pouhým posunem důchodového věku jen odsunujeme problém na další generace," upozornil. I podle již schváleného zvýšení důchodového věku na 63 let totiž ženy narozené dnes stráví v penzi třetinu života a na jednoho důchodce nebudou připadat ani dva ekonomicky produktivní lidé.
