Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi vyhnaní zpod Karpat mají po 60 letech šanci na odškodné

  16:10aktualizováno  16:38
Češi, kteří museli odejít z Podkarpatské Rusi po sovětském záboru v roce 1945, by se mohli dočkat odškodnění. Skupina poslanců chce na nadcházející schůzi Sněmovny prosadit příslušný zákon včetně změn vyhovujícím námitkám vlády. V 50. letech se stát vyrovnal s odsunutými spíše symbolicky, nyní by mohli dostat až dva miliony.

Češi si na Podkarpatské Rusi kupovali domy nebo lesy. Poté, co sovětská tajná služba zrežírovala připojení desetiny předválečného Československa k Sovětskému svazu, museli odejít. | foto: Profimedia.cz

PODKARPATSKÁ RUS

Fotogalerie z cesty Kamila Raichla v roce 1938

Současný návrh pochází z dílny skupiny poslanců z koalice i opozice. Podepsali se pod něj čtyři zástupci ODS včetně rebela Juraje Ranince, čtyři sociální demokraté v čele se šéfem poslanců Bohuslavem Sobotkou a komunista Pavel Kováčik.

Až dvoumilionové odškodné - podle toho, jak velký majetek na Podkarpatské Rusi lidé zanechali - by podle nich mělo napravit křivdu způsobenou druhou světovou válkou. V roce 1939 Češi odcházeli kvůli Maďarům, kteří území obsadili, v roce 1945 jejich touze žít v nejzapadlejším, ale romantickém koutě Československa učinil přítrž sovětský zábor území.

Sovětský svaz vyplatil Československu 920 milionů korun. K lidem se ale nedostaly, zůstaly v rukou státu. O deset let později stát vyplatil značně omezené částky pouze za nemovitý majetek v osobním či drobném soukromém vlastnictví, argumentují navrhovatelé.

"Výsledkem byl stav, kdy značná část oprávněných osob nebyla odškodněna vůbec, buď z důvodu, že zanechaný majetek přesahoval limity stanovené v prováděcí vyhlášce, nebo z důvodu, že řízení o odškodnění nebylo dokončeno. Další část oprávněných osob byla odškodněna pouze v omezené výši z důvodu přepočtu hodnoty majetku," stojí v důvodové zprávě k návrhu zákona.

Mapa meziválečného Československa
Československo na meziválečné mapě (zdroj: Wikipedia) s vyznačenou Podkarpatskou Rusí. Republika na východě hraničila s Rumunskem a Polskem.

Vládní připomínky vedly k úpravě návrhu

Třetí čtení návrhu zákona je zařazeno až jako 163. bod zítra začínající schůze Poslanecké sněmovny. Není tedy jisté, kdy se k němu poslanci dostanou a jestli se ho vzhledem k nabitému programu schůze - bude se zabývat zahraničními misemi, Lisabonskou smlouvou i zdravotnictvím - podaří prosadit do programu.

Vláda s původním návrhem nesouhlasila. Poukazovala na řadu chyb - například chybělo, že se odškodného může domáhat jen občan České republiky, že není dobře vymezen okruh lidí, kteří odškodnění mohou získat, a že vyplacení náhrad zatíží státní rozpočet. Navrhovatelé upozornili, že je těžké předvídat, kolik lidí by se o odškodné přihlásilo, počítali ale zhruba s jednou miliardou korun.

Ústavně-právní výbor Sněmovny proto připravil pozměňující návrh, který vládním námitkám vychází vstříc a upřesňuje formulace znění zákona.

"Doufám, že pozměňovací návrh vychází absolutně vstříc vládě i námitkám, které zazněly na plénu, a že jsme všechny dosavadní námitky odstranili," věří předkladatelka a členka ústavně-právního výboru Eva Dundáčková z ODS.

Podle ní je odškodnění nyní záležitostí politické vůle. "Už teď se na mě obrátila třeba jedna rodina volyňských Čechů. Může to tedy otevřít prostor k otázce odškodnění dalších dílčích skupin," řekla iDNES.cz poslankyně. Z ODS také zazněla obava, že by se o odškodné mohli hlásit vyhnaní sudetští Němci.

Její ODS přitom v prvním čtení návrh nepodpořila, pro pozměňovací návrh v ústavně-právním výboru ale zvedla ruku polovina občanských demokratů. Zákon ve Sněmovně "přežil" zejména díky hlasům sociálních demokratů.

PODKARPATSKÁ RUS

Území bylo od středověku součástí Uher, politický program na vytvoření jednotné rusínské provincie vznikl v polovině 19. století. Jejímu přičlenění k Československu po první světové válce napomohli rusínští vystěhovalci v USA, kteří viděli záruky v osobnosti Tomáše Garrigua Masaryka.
České nápisy ve městech Podkarpatské RusiDůležitost území podtrhoval fakt, že zde Československo hraničilo s Rumunskem - jediným spojencem ze sousedních zemí. Žili zde Rusíni, Židé, Rumuni, Němci i Češi. Zejména během 30. let zde ale stoupaly autonomistické tendence.
Při likvidaci druhé republiky vyhlásila Podkarpatská Rus 14. března nezávislost, o den později ji ale začali obsazovat Maďaři. "Tři dny o ni bojovali s československými vojáky. Kdyby dostali rozkaz při obraně vytrvat, věřím, že by tam ti kluci padli," říká historik Jan B. Uhlíř, "ale Československo už v té době ani nepočítalo s tím, že Podkarpatskou Rus udrží." Už tehdy čeští usedlíci utíkali.

V roce 1944 vytlačila Rudá armáda z Podkarpatské Rusi nacisty a sovětská tajná služba zde zrežírovala zmanipulované volby, podle kterých se obyvatelé chtěli připojit k Sovětskému svazu. To se nakonec i stalo, navzdory sovětské záruce obnovit Československo v předmnichovských hranicích. Praha podepsala předání území v červnu 1945.

Měli by Češi vyhnaní v roce 1945 z Podkarpatské Rusi dostat od státu odškodné?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 16. února 2009. Anketa je uzavřena.

ANO 434
NE 150
Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda ODS Petr Fiala oslavuje zisk více než 11 procent hlasů ve volbách do...
Pravda a láska prohrály? Blogeři komentují volby

Jak interpretovat volební výsledky? Proč utrpěla ČSSD tak drtivou porážku? A jak se pravděpodobně zformuje vládní koalice? Přečtěte si, co si o tom myslí...  celý článek

Andrej Babiš s manželkou míří do volebního štábu ANO (21. října 2017).
ANALÝZA: Pestrý vějíř variant. Ale Babišovi zatím moc nenahrávají

Být ve volbách první s tak velkým náskokem a nemít vládu ani zdaleka jistou, to musí být pro Andreje Babiše k vzteku. Do Sněmovny bylo zvoleno devět stran,...  celý článek

Ministr obrany Martin Stropnický ve volebním štábu hnutí ANO v Praze. (21....
Stropnický: O vládě začněme jednat v současné koalici. Ambice na Hrad nemám

S ČSSD a lidovci by to byl logický začátek jednání o nové vládě, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz místopředseda ANO a ministr obrany Martin Stropnický. Prvotní...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.