V říjnu Klaus sice mírně ztratil, ale stále mu věří skoro tři čtvrtiny dotázaných.
Pro vládu je říjnový výsledek nejlepší za poslední rok. Oproti červnu, kdy byl ještě premiérem Vladimír Špidla, se důvěra lidí ve vládu zvýšila o 14 procent.
Nejmíň lidé věří i nadále oběma komorám parlamentu. Oproti září si však poslanci i senátoři polepšili. Důvěra ve sněmovnu se zvýšila o jedno procento na 27, Senát si k zářijovým 20 procentům připsal v říjnu tři procenta.
Prezident je jediným, kdo podle průzkumu CVVM v říjnu důvěru občanů nepatrně ztratil. Pohoršil si o dvě procenta a věří mu 73 procent Čechů. Obecně je důvěra občanů v hlavu státu poměrně stabilní, od začátku letošního roku nespadla pod 70 procent.
Stabilní důvěru mají také obecní a krajská zastupitelstva. Představitelům obcí věří téměř dvě třetiny oslovených, zástupcům kraje o dvacet procent dotázaných méně. Obecní zastupitelstva proti minulému měsíci lehce získala, důvěra v kraje je již tři měsíce stejná.
V říjnu CVVM také zjišťovalo, jak občané důvěřují veřejnému ochránci práv, Ústavnímu soudu a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Nejlépe vyšel z tohoto srovnání kontrolní úřad, který si získal důvěru 52 procent lidí.
Ombudsmanovi Otakaru Motejlovi vyslovila důvěru přibližně polovina respondentů. Podobně si vedl i Ústavní soud, jemuž důvěřuje 47 procent občanů.
Podíl důvěřujících i nedůvěřujících zůstává u ombudsmana, Ústavního soudu i NKÚ poměrně stabilní.
Obecně lze podle autorů šetření konstatovat, že větší důvěru k ústavním institucím mají lidé, kteří jsou spokojeni se svým životem, se současnou politickou situací a kteří mají dobrou životní úroveň. Naopak nedůvěru vyjadřovali častěji voliči KSČM.
Výzkumu se zúčastnila zhruba tisícovka českých občanů starších patnácti let.
