"Když nás zatkli, považoval jsem to celé za špatný sen," řekl po příletu Martin Tancoš. "O heroinu v autě jsme nevěděli a neměli jsme ani podezření," dodal.
"Dva roky jsme byli zavření za nic. Dva roky turecké justici trvalo, než pochopila, že nás musí pustit," řekl jeho spoluvězeň Zdeněk Šimberský.
Radost jim odpoledne udělala i obyčejná česká věta. "Konečně můžeme někomu rozumět, protože když jsme přijeli do Turecka, neuměli jsme anglicky. Kolem žádný Čech," svěřil se Tancoš.
V Turecku se odvoláme
Na letišti na ně čekali příbuzní. "Jsem ráda, že je syn doma živý a zdravý," řekla Naďa Tancošová.
Třiatřicetiletého Šimberského a osmadvacetiletého Tancoše zastavili celníci v dubnu roku 2004 na turecko-řeckém hraničním přechodu Ipsala. Prohledali jejich modrou dodávku a rentgen odhalil v tajné schránce pod sedadlem řidiče heroin. Mělo se jít o dvacet šest kilogramů směsi obsahující drogu.
"Vzali nás do cel, kde nás drželi dvě hodiny. Když nás vedli zpátky, bylo už auto úplně rozebrané," popsal zatčení Tancoš. Putovali do vazby. Podmínky v tureckém vězení byly podle jejich slov tvrdé: v bloku žilo asi sto lidí, kteří měli k dispozici jen dva záchody.
Mezitím české soudy soudily gang pašeráků a řekly, že Tancoš se Šimberským nic o drogách nevěděli. (více zde) Turecká justice oběma Čechům sice dala šestiletý trest, ten jim však vzápětí odpustila. - více zde
Proti rozsudku o vině se oba chtějí odvolat. "Už jsme udělali první kroky a máme připravené dokumenty pro Štrasburk," řekl Šimberský.
