Šetření Centra pro výzkum veřejného mínění zkoumalo jak důvěru lidí k politikům v mezinárodním kontextu, tak i to, jak politici světového formátu figurují v povědomí lidí u nás.
Osobnosti typu Václav Klaus, Barack Obama, Hillary Clintonová, Vladimir Putin či Nikolas Sarkozy se v povědomí respondentů zabydleli a ti je také dokázali ocenit svou důvěrou nebo naopak jim vyjádřit nedůvěru.
U jmen jako Robert Fico, Angela Merkelová, Dmitrij Medveděv, Silvio Berlusconi či Lech Kaczynski lidé také příliš netápali. Pro polovinu dotázaných je naopak neznámou osobou izraelský premiér Benjamin Netanjahu, ještě více lidem nic neříká jméno britského předsedy vlády, Gordona Browna.
Generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna nedokázaly zařadit tři čtvrtiny dotázaných, íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád je velkou neznámou pro 67 procent dotázaných. Nejméně se lidem v Česku do paměti vryl rakouský kancléř Werner Faymann, nezná ho 78 procent dotázaných.
Sarkozy propadl
Z hlediska důvěry si nejlépe v průzkumu vedl prezident Obama, který se vyrovnal Václavu Klausovi. Ten má ale nad americkým protějškem "navrch" co do počtu nedůvěřivců. Skoro o desetinu lidí víc než Obamovi mu nevěří.
Výrazný propad v důvěryhodnosti letos potkal Niclase Sarkozyho. Ještě loni v září ho respondenti vnímali pozitivně, postoj lidí se ale změnil s jeho kritickým pohledem na české předsednictví Unii.
Mírně převažující nedůvěru vyjádřili respondenti Robertu Ficovi, Lechu Kaczynskému nebo Benjaminu Netanjahuovi. Velká nedůvěra patří Ahmadínežádovi, i když ho dvě třetiny lidí ani neznají. Nedůvěru v lidech vzbuzují i Silvio Berlusconi, Dmitrij Medveděv i Vladimir Putin.
