"Česká republika zřejmě ukončí s počátkem roku 2005 své působení v koaličních silách v Iráku," řekl podle zpravodaje ČTK ministr v Iráku.
Agentura dále uvádí, že Kostelka naznačil, že ačkoli rozhodnutí o dalším působení jednotek je v rukách politiků, armáda bude prosazovat, aby se angažovala už jen v Afghánistánu a na Balkáně.
O setrvání vojáků se bude jednat
Mandát vojáků v Iráku skončí s rokem 2004 a o jejich dalším působení rozhodnou poslanci. "Jejich případné působení bude předmětem politických jednání," uvedla pro iDNES Iva Ruskovská z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Podle Ruskovské je jednou z variant i to, že Češi z Iráku odejdou. Oficiálně ale platí, že o jejich účasti v zemi se bude teprve rozhodovat.
"My to říkali vždy, že tři mise je moc, ale nejsem si jist, zda je moudré odejít zrovna z Iráku," reagoval pro ČTK na informaci o záměru ministra obrany Jan Vidím z ODS.
Člen sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Hynek Fajmon (ODS) s ministrovým záměrem souhlasí. "Neměli bychom působit ve více jak dvou zahraničních misích," řekl.
Podle něj je totiž účast ve více misích finančně i kapacitně náročná. "Spíše bych soustředil síly na reprezentativní účast ve dvou misích v oblastech, kde má Česká republika své zájmy," konstatoval.
Odborník nesouhlasí
Expert Petr Suchý z Mezinárodního politologického ústavu soudí, že by právě účast v Iráku měla být v popředí zájmu České republiky. "Pokud by stály za důvody ke stažení našich vojáků z Iráku i jiné důvody než finance, byla by to škoda," řekl Suchý.
Česká republika vyslala na jih Iráku asi 80 vojenských policistů, kteří tam pomáhají trénovat irácké kolegy. Dosud žádný z českých vojáků nezemřel ani se nevrátil domů.
V létě by tamní jednotky měli doplnit tři lékaři a tři zdravotní sestry, kteří mají působit v britské vojenské nemocnici Šaíbě.