Vláda by se neměla ukvapit, říkají poslanci Hamáček a Liška

Vláda by se neměla ukvapit, říkají poslanci Hamáček a Liška | foto: ČTK

Češi v debatě o radaru možná předběhnou i USA

  • 145
Česku možná hrozí, že vláda uspěchaným rozhodnutím o radarové základně způsobí mezinárodní ostudu. V USA je totiž debata o základně teprve v začátcích, zjistili poslanci Liška a Hamáček, kteří jednali s tamními politiky. Není prý ani jisté, jestli Kongres schválí financování projektu.

Protiraketový radar

Oba poslanci mají po několikadenních rozhovorech s americkými představiteli ve Washingtonu jasno: ukvapenost české vlády může kongresmany v otázce protiraketové obrany ještě více rozdělit.

"U nás se radary prezentují jako hotová věc, jakoby se čekalo jen na naši odpověď. Ale tak daleko ta debata v USA opravdu není," řekl iDNES.cz sociálnědemokratický poslanec Jan Hamáček poté, co absolvoval jednání s téměř dvacítkou politiků, kteří se věnují především bezpečnostním otázkám.


"Nikdo neví, kolik bude na radary peněz"
Američané se prý dosud věnovali hlavně situaci v Iráku a otázka radarů stála na samém okraji zájmu. Na vážnou diskusi může podle Hamáčka dojít až v dubnu. O pár měsíců později, v září, bude Kongres schvalovat federální rozpočet na rok 2008.

"V Senátu mají většinu demokraté a mnozí z nich vládní představu protiraketové obrany kritizují. Nikdo, s kým jsem se bavil, nedokáže říct, jak hlasování o penězích pro protiraketovou obranu dopadne," vysvětlil Hamáček.

Upozornil i na to, že se česká vláda stane nástrojem amerického ministerstva obrany během schvalování rozpočtu, kdy bude žádat Kongres o peníze na své projekty.

"Češi mu svým souhlasem s radary dají do ruky mocný argument, a ztíží tak situaci tamějším kritikům protiraketového systému," říká sociální demokrat v narážce na záměr vlády Mirka Topolánka předat Američanům do konce března diplomatickou nótu - více zde

Podle mluvčí ministerstva zahraničí Zuzany Opletalové ale zdaleka nejde o definitivní odpověď vlády v otázce radarů.

"Diplomatická nóta znamená pouze vyjádření ochoty jednat o umístění radarové základny za podmínek, které nám nabídla americká vláda. Konečné slovo při rozhodování bude mít parlament," řekla iDNES.cz mluvčí.

Demokraté chtějí "lehčí" verzi protiraketové obrany
Americkou vládu ovšem vedou pouze republikáni a podle Hamáčka nejsou politické strany v otázce základen jednotné. V nutnosti vybudovat protiraketový systém se sice shodují, jiné představy ale mají o jeho podobě.

"Zatímco republikáni podporují globální systém, pevné základny a obranu proti mezikontinentálním balistickým střelám, demokraté by dali přednost méně nákladným mobilním systémům," vysvětlil Hamáček.

"Bylo by velmi nemoudré činit rozhodnutí na naší straně ještě před tím, než se USA rozhodnou, že tuto protiraketovou obranu chtějí," řekl ČTK poslanec a místopředseda Strany zelených Ondřej Liška.

Podle mluvčí americké ambasády v Praze ale americký kongres zastoupený republikány i demokraty zaujímal k protiraketové obraně v posledních pěti letech zcela konzistentní postoj - "podporovat rozvoj vícevrstevnaté protiraketové obranné strategie, včetně dotací na rozšíření obranného deštníku mimo USA".

"Pro záměr umístění protiraketových základen ve střední Evropě jsou již pro fiskální rok 2008 určené dotace ve výši 30 milionů dolarů," řekla iDNES.cz mluvčí ambasády Victorie Silverman.

Narážky Lišky a Hamáčka na fakt, že Amerika diskusí o radarové základně v současnosti zrovna nežije, ale nechtěla komentovat.

Ukvapenost se nevyplatí, říká expert Jaroslav Bureš
Ondřej Liška a Jan Hamáček navrhují využít čas do doby, než si Američané otázku radarů vyjasní, pro širší jednání se spojenci v NATO a Evropské unii.

S tím souhlasí i expert z Ústavu mezinárodních vztahů Jaroslav Bureš: "Ukvapenost škodí Česku i našim aliančním spojencům, kteří by byli rovněž zataženi do případného konfliktu vyvolaného stavbou protiraketového systému."

"Legitimní by bylo okamžité rozhodnutí o radarech v případě bezprostředního ohrožení. To ale nyní nehrozí, mělo by se proto zvažovat daleko víc faktorů a projednávat je v rámci NATO. Nic se nestane, pokud dohodu podepíšeme za pět měsíců, pak to bude mít také určitou legalitu," řekl iDNES.cz Bureš.

Podle experta je nutné jednat především s Ruskem a nevyvolávat tak zbytečné tlaky a nedůvěru. "Pro nás je to tím víc delikátní, že jsme na Rusku totálně energeticky závislí. V případě zhoršení rusko-amerických vztahů to pro nás může být kritické," dodal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video