Premiér Mirek Topolánek

Premiér Mirek Topolánek | foto: Profimedia.cz

Češi v čele Unie byli náročným „soustem“, míní bruselští novináři

  • 81
Končící české předsednictví Evropské unie bylo komplikované, někdy chaotické a výstřední a silně ho poznamenal březnový pád vlády expremiéra Mirka Topolánka. Alespoň tak hodnotí půlroční české angažmá v čele EU zahraniční novináři, kteří působí v Bruselu.

Anketu mezi deseti žurnalisty uspořádala agentura ČTK. Podle některých zástupců médií bude zpětné hodnocení aktivity Čechů v čele unie spíše negativní: z části kvůli reálným důvodům, mezi které se dá počítat výměna vlády, některé diplomatické přehmaty nebo příliš ostré výroky českých politiků, z části ale nezaviněně.

Češi prý totiž mají smůlu, že jejich slavný moment "v čele pelotonu" přišel po ambiciózním francouzském předsednictví, navíc v době ekonomické krize a v okamžiku, kdy se Unie snaží dořešit institucionální reformy.

Pád vlády předsednictví uškodil

"Celková image českého předsednictví dostala opravdovou ránu pádem vlády. To bylo něco, co se nikdy nemělo stát, protože Česko se pak ocitlo v pozici nezralého člena EU, který není schopný řídit Unii," řekl skotský novinář Ben Nimmo, který pracuje pro německou agenturu DPA.

Podle něj ovšem nová vláda pod vedením premiéra Jana Fischera spoustu věcí napravila. "Nová česká vláda je tak dobrá a profesionální, že někteří mí kolegové litují toho, že nevedla za Čechy Unii od počátku," dodal.

Naopak maďarský novinář Zoltán Gyevai má za to, že Topolánkova vláda se činila lépe než její nástupkyně. "To, co se stalo poté (po pádu vlády), nebylo nic moc. Bylo zcela zjevné, že ostatní členské státy a vlastně každý už ztratil zájem na českém předsednictví," říká Gyevai.
Podle něj Češi neměli štěstí, což se asi odrazí v závěrečném hodnocení předsednictví coby neúspěšném. "Češi si ale zasloužili lepší výsledek," dodává.

Ostré výroky Klause a Topolánka Čechům nepřidaly

Jako "ani příliš dobré, ani moc špatné" hodnotí Čechy ve vedení unie bulharský novinář pro agenturu BTA Atanas Matev. "Je prostě těžké začínat s věcmi od prostředka," dodává Matev na adresu Fischerovy vlády, která evropskou agendu převzala v polovině předsednictví.

Jedním z nešťastných aspektů českého "šéfování" evropské sedmadvacítce byly podle některých bruselských novinářských veteránů ostré výroky expremiéra Topolánka nebo prezidenta Václava Klause, některé diplomatické přehmaty a další "eskapády", jako například fotky z "nahého" Topolánkova pobytu ve vile italského premiéra Silvia Berlusconiho.

TOPOLÁNKOVY FOTOGRAFIE

Vše o snímcích Mirka Topolánka v Berlusconiho vile si přečtěte zde.

"České předsednictví mám spojené se spoustou různých 'nehod' a podivných historek. Všichni si například budeme pamatovat Topolánka a jeho výrok o 'cestě do pekel' v souvislosti s plánem Washingtonu na pomoc americké ekonomice," říká německý korespondent, který pracuje částečně v Bruselu a částečně v Praze a jenž si přál zůstat v anonymitě. - o Topolánkově výroku si přečtěte zde

Podle něj se Topolánek ze začátku předsednictví "snažil", ale posléze se prý vrátil ke svým starým způsobům a ostrým výrokům. Ty byly podle německého novináře "tak ostré, že bylo pro Topolánka velmi těžké vést a řídit skupinu 27 evropských lídrů".

Na snímky Topolánka se hned tak nezapomene

Také jedna ze slovenských novinářek působících v Bruselu má za to, že na Čechy v čele EU se hned tak nezapomene. "Všichni si (české předsednictví) budou pamatovat jako velmi extravagantní. Nikdo minimálně nezapomene na fotografie Topolánka v Berlusconiho vile, na Entropu (plastiku z dílny Davida Černého, která byla oficiální výzdobou předsednictví) nebo na vystoupení (Václava) Klause v europarlamentu," dodala zpravodajka z Bratislavy. - o demontáži Entropy si přečtěte zde

Při svém vystoupení v únoru v EP Klaus řekl, že EU je revolučním experimentem, který se snaží udělat rozhodování v Evropě lepší tím, že se jeho významná část přesune z jednotlivých států do celoevropských institucí.

Svým způsobem zábavné, ale "bohužel kvůli špatným důvodům", bylo české předsednictví i pro nizozemskou novinářku Vanessu Mockovou pracující pro Radio Netherlands. "(Předsednictví) začalo velmi špatně, a to poznámkou (Topolánkova mluvčího Jiřího Potužníka) o Blízkém východě a Izraeli. A pak už to šlo od deseti k pěti," říká Mocková, podle níž svou troškou do mlýna přispěl právě i euroskeptik Klaus. - o Potužníkově výroku si přečtěte zde

Podle nizozemské novinářky někdy Češi nebyli dobří ani na vyjednávací úrovni. "Někteří diplomaté si rvali zoufalstvím vlasy, protože to někdy vypadalo, že Češi nemají nic pod kontrolou. Nebyli dostatečně aktivní a viditelní v momentě, kdy to bylo potřeba," dodává Mocková.

Úspěchy: kvalitní web i Východní partnerství

Aktivita a zviditelnění českého předsednictví bývají často srovnávány s předchozím předsednictvím Francouzů, které řídil "hyperaktivní" prezident Nicolas Sarkozy. To ale není podle španělské novinářky Anny příliš spravedlivé srovnání, protože lze jen těžko srovnávat výkon a hlavně možnosti malých členských států s kapacitou těch velkých.

"Každý v EU naslouchá víc velkým zemím, takže těm se podaří zařídit věci rychleji. S vedením EU ze strany malých zemí také ostatní státy méně spolupracují," říká Anna, podle níž je velký rozdíl, když k něčemu vyzve prezident Sarkozy, nebo prezident či premiér malého státu.

S tím souhlasí i italský novinář Alberto D´Argenzio. "Na rozdíl od Německa nebo Francie nemohou malé země moc udělat, nemají dostatečný vliv," říká Alberto. Podle něj to je zjevné zejména v době současné hospodářské krize.

Podle Anny i jiných novinářů však mělo české předsednictví také své úspěchy: mezi ně zástupci médií počítají třeba iniciativu Východního partnerství, dobrou práci úředníků, kteří po pádu vlády zajistili kontinuitu českého předsednictví, nebo třeba plastiku Entropu.

"Skvělý byl ještě třeba web českého předsednictví. Musím říct, že jsem nikdy tolik nevyužíval předsednické stránky jako za Čechů," dodává Zoltán Gyevai. "Mně se zase velmi líbila instalace Entropa," přidává se jeho maďarský kolega György Folk.

Podle Mockové by mělo být více zemí podobně odvážných jako Češi, kteří se podle ní nebáli rozvířit debatu o evropské identitě prostřednictvím Entropy.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video