"Lze konstatovat, že česká veřejnost preferuje smíšenou tržní ekonomiku, kde stát vykonává především funkci dozorčího a usměrňovatele či regulátora ve vztahu k ekonomickému vývoji i velkým podnikům, aniž by však musel být dominantním vlastníkem. Na druhé straně ale státní vlastnictví existující vedle soukromého není české veřejnosti vetšinou proti mysli," uvádí se v hodnocení průzkumu.
Sociálnedemokratický proud uvedla jako první volbu čtvrtina, jako druhou volbu devět procent dotázaných. K liberálním myšlenkám se přihlásilo čtrnáct, respektive devět procent lidí. O něco méně příznivců má konzervatismus (deset a sedm procent) a ekologický proud (šest a jedenáct procent).
Část veřejnosti také inklinuje k socialistickému (pět až osm procent), křesťanskodemokratickému (pět a pět procent) a komunistickému směru (pět a tři procenta). Nejméně lidí se hlásí k nacionalistům (jedno a dvě procenta).
Stoupenci ODS a TOP 09 se nejčastěji označují za liberály či konzervativce. Lidé podporující ANO se nejčastěji hlásí k liberalismu, příznivci KSČM nikterak překvapivě ke komunismu.
Příklon Čechů k některému ideologickému proudu se za posledních sedm let snižuje. Vliv na to má především klesající obliba ekologického názoru. Zatímco v roce 2008 se k němu hlásilo 33 procent lidí (v součtu obou voleb), nyní jen 17 procent. Méně stoupenců má od té doby i křesťanskodemokratický a sociálnědemokratický proud.
Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění proběhl od 9. do 16. září. Tvůrci vedli osobní rozhovory s 1 029 respondenty. Třináct procent z nich neví, k jakému proudu má nejblíže. Každý desátý se nehlásí k žádnému. Lidé také odpovídali na otázky týkající se ekonomiky, politiky, svobody a osobní zodpovědnosti.
