Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi tíhnou hlavně k myšlenkám sociální demokracie, ekologů ubývá

  18:21aktualizováno  18:21
Češi se nejčastěji hlásí k sociálnědemokratickému světonázoru. Blízké jsou jim i liberální a konzervativní názory, zjistil průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Počet lidí, kteří se k některému názorovému proudu v Česku hlásí, klesá. Nejvíce to platí pro ten ekologický.
Lidé v Česku se nejčastěji hlásí k sociálně demokratickým myšlenkám (ilustrační snímek).

Lidé v Česku se nejčastěji hlásí k sociálně demokratickým myšlenkám (ilustrační snímek). | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

"Lze konstatovat, že česká veřejnost preferuje smíšenou tržní ekonomiku, kde stát vykonává především funkci dozorčího a usměrňovatele či regulátora ve vztahu k ekonomickému vývoji i velkým podnikům, aniž by však musel být dominantním vlastníkem. Na druhé straně ale státní vlastnictví existující vedle soukromého není české veřejnosti vetšinou proti mysli," uvádí se v hodnocení průzkumu.

Sociálnedemokratický proud uvedla jako první volbu čtvrtina, jako druhou volbu devět procent dotázaných. K liberálním myšlenkám se přihlásilo čtrnáct, respektive devět procent lidí. O něco méně příznivců má konzervatismus (deset a sedm procent) a ekologický proud (šest a jedenáct procent).

Část veřejnosti také inklinuje k socialistickému (pět až osm procent), křesťanskodemokratickému (pět a pět procent) a komunistickému směru (pět a tři procenta). Nejméně lidí se hlásí k nacionalistům (jedno a dvě procenta).

Stoupenci ODS a TOP 09 se nejčastěji označují za liberály či konzervativce. Lidé podporující ANO se nejčastěji hlásí k liberalismu, příznivci KSČM nikterak překvapivě ke komunismu.

Příklon Čechů k některému ideologickému proudu se za posledních sedm let snižuje. Vliv na to má především klesající obliba ekologického názoru. Zatímco v roce 2008 se k němu hlásilo 33 procent lidí (v součtu obou voleb), nyní jen 17 procent. Méně stoupenců má od té doby i křesťanskodemokratický a sociálnědemokratický proud.

Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění proběhl od 9. do 16. září. Tvůrci vedli osobní rozhovory s 1 029 respondenty. Třináct procent z nich neví, k jakému proudu má nejblíže. Každý desátý se nehlásí k žádnému. Lidé také odpovídali na otázky týkající se ekonomiky, politiky, svobody a osobní zodpovědnosti.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda ODS Petr Fiala představil 17. srpna v Praze takzvanou Vyšehradskou...
Zaorálek sehraje užitečného idiota, tvrdí ODS. Chybí jí střet s Babišem

ODS si stěžuje, že jí chybí konfrontace předsedy Petra Fialy s šéfem ANO Andrejem Babišem. Duel Babiše s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem na Nově...  celý článek

Arménské státní vyznamenání, který obdržel český poslanec Robin Böhnisch...
Poslanec Böhnisch získal arménské vyznamenání za odsouzení genocidy

Poté, co poslanec Robin Böhnisch (ČSSD) prosadil Poslanecké sněmovně usnesení o odsouzení arménské genocidy, dostal v Jerevanu státní vyznamenání. Usnesení,...  celý článek

Smog v Praze. Auta na pražské magistrále (20.1.2017)
Praha bude v ulicích měřit diesely. Chce zjistit, kolik jich jezdí bez filtru

Metropole vyšle do ulic lidi se speciálními přístroji na měření emisí, kteří budou zjišťovat, kolik po městě jezdí naftových aut bez filtrů pevných částí....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.