Mezi 11. listopadem a 20. prosincem, kdy v Súdánu je zima a teploty za rozumného počasí dosahují "slabých" třicítek, prožili členové archeologické expedice Národního muzea v Súdánu už druhou výkopovou sezonu. Zaměřili se na lokalitu Wad Ben Naga asi 130 kilometrů severně od metropole Chartúmu.
Zde se v době Merojského království (4. století před naším letopočtem až 4. století našeho letopočtu) rozkládal Arabikeleb, jedno z největších měst starověké Núbie. V době největšího rozmachu v něm mohlo žít až 25 tisíc lidí a měl přinejmenším pět chrámů.
Výprava odkryla zbytky menšího chrámu zasvěceného jednomu z núbijských lvích božstev - Apedemakovi nebo možná Sebiumekerovi.
Komplex budov okolo kruhové stavby, jejíž funkce je dosud nejasná. Češi doufají, že je letošní poznatky posunou blíže ke zjištění, k čemu mohla sloužit.
MEROE VS. ŘÍMKandaké (titul královen) Amanirenas dosáhla dílčích vítězství, římské posily ale zvrátily poměr sil, porazily Merojce a zničily bývalé hlavní město Napatu. Pro království Meroe to ale překvapivě nebyl zdrcující úder - o pár let později (zhruba 22 př. n. l.) římský vojevůdce Petronius musel čelit silné armádě. Boje vyčerpaly obě strany, mírová dohoda byla pro Meroe poměrně příznivá. Království nemuselo Římu platit daně. |
"Druhým rokem pokračoval průzkum tzv. Kruhové stavby a komplexu s ní souvisejících staveb. Kruhová stavba je považována za jednu z nejzáhadnějších budov merojské architektury. Vyhodnocení výsledků letošní sezony by mělo přispět k objasnění její funkce," uvedla Radka Schusterová z Národního muzea.
Česká expedice také začala s konzervačně-restaurátorskými pracemi na paláci, jehož stavba je připisována núbijské královně Amanišacheto. Ta vládla na sklonku prvního století před naším letopočtem, přičemž za vlády její matky Amanirenas Římané ovládli Egypt a jejich v té době prakticky nezastavitelné legie stanuly na severních hranicích Merojského království.
Oběma královnám jsou připisovány boje s římským impériem, jež nakonec vyústily v mír - poměrně příznivý, vzhledem k předešlým častým nájezdům na římské državy, braní zajatců a znesvěcování soch císaře Augusta. Hlavu jedné ze soch našli archeologové v Súdánu, kam ji jedna z úspěšných vojenských výprav dopravila jako kořist.
Záběry na palác královny Amanišacheto. Češi jeho část v budoucnu prozkoumají jako první archeologové na světě.
Objevený palác královny Amanišacheto je vůbec nejzachovalejší merojskou stavbou svého druhu. Podle deníku Metro budou čeští archeologové v budoucnu zkoumat jeho centrální část, kde dosud žádní další odborníci nepůsobili. Palác v budoucnu možná bude zpřístupněn veřejnosti.
ČEŠI V SÚDÁNUNárodní muzeum súdánskou expedicí navazuje na dlouhou tradici českých archeologických a etnografických výzkumů v nilském údolí. Do akce UNESCO na záchranu památek Núbie v první polovině 60. let minulého století se vedle Československého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze zapojilo i Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. "Výzkum v Súdánu považuji za prestižní záležitost. Mezi mými kolegy jsou i odborníci, kteří se mohou směle měřit s kýmkoliv na světě. Díky naší archeologické misi je šance na obohacení fondů Náprstkova muzea." říká šéf Národního muzea Michal Lukeš. |
Kromě aktivit jako shromažďování peněz pro vykopání studny mají Súdánci i další dobrý důvod ke spolupráci s Čechy.
Podle šéfa jejich památkářů Hasana Husajna Idríse totiž právě výzkum vedený Náprstkovým muzeem může přispět k rozluštění dodnes neznámého merojského jazyka. Z oltáře, objevené pruskou expedicí roku 1844 se podařilo jen přečíst merojské písmo.
