Akci spojenců podporují zejména vysokoškoláci (75 procent), souhlasí s ní i většina středoškoláků (60 procent) a naopak ji odsuzuje těsná většina lidí se základním vzděláním (51 procent).
Jaroslav Hadrava, jenž výsledky průzkumu matematicky zpracoval, to vysvětluje větší schopností vysokoškoláků posuzovat tragické události v širších souvislostech a nejen pod vlivem emocí.
"Avšak i u vysokoškolsky vzdělaných lidí vzrůstá rozčarování z poměrů, které vládnou v Iráku. Postoje lidí ovlivňují i obavy z odvetných akcí teroristů, jako třeba při atentátech v Madridu či včerejším výbuchu letadla v Turecku," připomíná Hadrava.
Podobná změna v přesvědčení občanů, zda měl být Saddám vojensky odstraněn, je podle Hadravy patrná i v USA. "Tam to dokonce kleslo až pod 50 procent."
Účinkování USA i jejich evropských spojenců (tedy i českých vojenských policistů) v Iráku nemohli lidé hodnotit hůře: vidí ho jako špatné. Alespoň ho tak tedy vidí 60 procent občanů. Ti se základním vzděláním (64 procent) převálcovali i vysokoškoláky. Z nich si naopak dvaašedesát procent myslí, že se koaliční síly zhostily role v Iráku dobře.
Značná většina dotazovaných (60 procent) chce, aby Američané z Iráku odešli. Zůstat by naopak měli podle čtyřiceti procent lidí.
Major Zdeněk Dobda, který má s třicítkou vojenských policistů do Iráku odletět, ale o prospěšnosti riskantní mise nepochybuje.
"Školíme irácké policisty ve vyšetřování zločinů, dopravních přestupků, poskytování první pomoci, a teď je navíc budeme nově učit základům kriminalistiky. Cožpak to není pomoc Iráku?" ptá se.
Policistova manželka je jiného názoru. "Byla by nejraději, abych nikam nejezdil a zůstal doma," přiznává Dobda.
 Vojenští policisté na pražském letišti v Ruzyni. (29. června 2004) |
