Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi si mohou osahat Gripeny

  12:37aktualizováno  12:37
Čáslav, Praha - Další dva kroky přibližují armádu k nákupu nových stíhaček Jas-39 Gripen. Na základnu do Čáslavi se přiletěly předvést čtyři nadzvukové stroje. "Chceme dát prostor odborníkům i veřejnosti. Mohou se ptát lidí, kteří letadla užívají," láká na dvoudenní prezentaci letectvo. Vládním návrhem zákona o úvěru na nákup nadzvukových stíhaček se bude sněmovna zabývat 24. dubna. Ve středu jednal o financování Gripenů branně-bezpečnostní výbor.

Vláda navrhuje zákon, který umožní zaplatit 77 miliard korun za 24 strojů. O historické zakázce se má rozhodnout do červnových voleb.

Sociální demokraté chtějí prosadit zákon, který víceúčelové taktické nadzvukové letouny Jas-39 Gripen umožní zaplatit. Spěch ČSSD, která chtěla o úvěru na stroje jednat už v úterý, trochu překvapil část opozice, protože předlohu zatím neprojednal branný výbor.

Výbor si s Gripeny neví rady
Sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost při jednání ve středu 15. dubna nezaujal k vládnímu návrhu zákona o úvěru na nákup nových armádních stíhaček konkrétní stanovisko. Předlohou by se přitom už na dubnové schůzi měla zabývat sněmovna.

Z výborové debaty jednoznačně vyplynulo, že proti nákupu letounů jsou poslanci ODS, pro poslanci ČSSD a KDU-ČSL. Komunisté do debaty nezasáhli, unionisté se jednání výboru vůbec nezúčastnili.

S ostrou kritikou vystoupil předseda branného výboru Petr Nečas (ODS). Prohlásil, že projednávání zákona provázejí zmatky, chaos a nekoordinovanost. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík reagoval, že kdyby výboru přednesl jakýkoli návrh, tak by se našli poslanci, kteří by měli k jeho návrh odpor.

BUDOU MÍT GRIPENY DOMOV V ČÁSLAVI?

Vedení české armády zvažuje variantu, ze by nové stíhačky mohly mít základnu právě na letecké základně v Čáslavi. "Znamená to pro nás spoustu práce, ale je to práce příjemná," uvedl Jiří Verner, velitel základny. Podle něj jsou ruské Migy, které v Čáslavi dosluhují, s nadzvukovými Gripeny nesrovnatelné. "Některé Migy slouží až třicet let. Tohle je úplně jiná generace letounu," podotkl Verner.

Čtyři Gripeny se představují v Čáslavi
Čtyři stíhačky Jas-39 Gripen dosedly krátce před polednem po hodinovém letu ze Švédska na přistávací plochu čáslavského letiště. Nadzvukové stíhačky přiletěly v rámci dvoudenní prezentace švédsko-britského konsorcia. Kromě série přrednášek o letounu a jeho případném nasazení do výzbroje české armády jsou připraveny i ukázky Gripenů v akci. Někteří piloti se i proletí.

"Odborníci i laici se mohou ptát na všechny otázky, které je napadnou," řekl velitel vzdušnych sil generál František Padělek, který zdůvodnil, proč letadla přiletěla: "Aby se rozptýlily pochybnosti, zda jsou stíhačky schopny spolupracovat s letouny NATO. Abychom neodpovídali a nepřesvědčovali my, ale aby se veřejnost zeptala lidí, kteří Gripeny využívají."

Sám Padělek si stroj vyzkoušel minulý měsíc ve Švédsku. Stíhačku hodnotí jako vynikající letoun se skvělými manévrovacími schopnostmi a mnohými variantami výzbroje. "Hned po přistání mě bez dlouhého uvažování napadlo, že si české letectvo takový letoun zaslouží," dodal generál.

Švédská armáda používá Gripeny z let 1996 a 1997. Stroji je vyzbrojena polovina letectva. "Jsme s nimi velmi spokojeni. Mohu ho vaší armádě na základě našich zkušeností doporučit," řekl Jan Andersson, generál švédského letectva.

JAS-39 GRIPEN

* Stíhačka Jas-39 Gripen, vyvinutá v 90. letech 20. století, je prvním víceúčelovým bojovým nadzvukovým letounem čtvrté generace, který je již v operační službě.
* Letoun švédské společnosti Saab a britské BAE Systems, dvou světových výrobců vojenské a letecké techniky, se vyznačuje novými bojovými možnostmi a údajně i nízkými provozními náklady po celou dobu životnosti.
* Dosud nebyl použit v žádné bojové akci. Více než 100 gripenů používá v současné době švédské vojenské letectvo.
* Letouny si objednala také Jihoafrická republika (28 strojů) a smlouvu o pronájmu 14 strojů loni uzavřelo Maďarsko. O nákupu gripenů uvažují i některé další země, například Rakousko.

Vláda si není zákonem jistá
Nejistota vlády, zda parlament ještě před volbami schválí návrh zákona o úvěru, stále přetrvává. Proti nákupu stíhaček se dosud stavěly například ODS či KSČM. Sociální demokraté původně chtěli zákon projednat co nejrychleji, pak ale sami požádali o prodloužení doby na jeho posouzení.

Celkové náklady na pořízení 24 stíhaček i s výzbrojí a jejich třicetiletý provoz podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka nepřesáhnou 100 miliard korun. Samotné stroje budou stát 50 až 52 miliard korun, výzbroj pro stíhačky i letouny L-159 sedm miliard, náklady na provoz dosáhnou jedné miliardy korun ročně.

Nákup by měl být financován z úvěru, který musí schválit parlament. "Termín pro předložení materiálu na nákup nadzvukových stíhacích letounů do vlády je 15. dubna. V současné době se konečné znění smlouvy dokončuje," připomněl před několika dny ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Vojáci museli vyřadit staré stroje
Kvůli zastaralosti navíc museli vojáci z výzbroje vyřadit poslední desítku bombardérů ruské výroby Su-22. "Obranyschopnost tím dále poklesla, neboť veškerá odpovědnost za bezpečnost země a její ochrana před nebezpečím ze vzduchu leží na několika posledních strojích Mig," uvedl ministr Tvrdík.

Podle některých spekulací mohlo být zveřejnění těchto informací taktickým tahem před rozhodujícím schvalováním nákupu stíhaček.

Připravovaný nákup nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen podpořil i britský premiér Tony Blair při své pondělní návštěvě v Praze.

Máme silnější pozici, tvrdí náměstek
Tvrdíkův náměstek Štefan Füle informoval, že vyjednávacímu týmu se podařilo významně posílit postavení české strany. "V původní dokumentaci se například nepočítalo s odhadem průběhu offsetových programů. Dojednali jsme hodnoty průmyslové spolupráce, kterých má být dosaženo v jednotlivých letech," prohlásil.

Kompenzační program průmyslové spolupráce (offset) za nákup stíhaček nyní obsahuje 37 transakcí zhruba za 82 miliard korun. Offsety prověří podle Tvrdíka ještě jedna poradenská firma. První audit svěřila vláda bez výběrového řízení společnosti Arthur Andersen ČR a Weinhold Andersen Legal.

O stíhačkách se mluví od roku 1997
O přezbrojení českého armádního letectva nadzvukovými stíhačkami západní výroby se hovoří od roku 1997. Výrazný posun ve výběrovém řízení nastal ale až v roce 2001. V květnu odstoupily z výběrového řízení nejprve firmy Lockheed Martin a McDonell-Douglas/Boeing, poté i konsorcium EADS a společnost Mirage Dassault Aviation.

Z původních uchazečů tak zůstalo jen britsko-švédské konsorcium BAE Systems-Saab, výrobce gripenů. Další významný krok na cestě k nákupu stíhaček učinila v prosinci vláda. Kabinet rozhodl, že zahájí jednání s konsorciem BAE
Systems-Saab o dodávce stíhaček Jas-39 Gripen.

Stíhačky očekávali v Čáslavi s napětím

Nervozita na přistávací dráze čáslavského letiště vrcholí. Je úterý dopoledne a všichni očekávají přílet čtyř nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen, které chce vláda nakoupit pro české letectvo.

„Gripeny tady budou za patnáct minut,“ oznamuje hlas z ampliónu. Desítky českých důstojníků i švédských letců v modrých uniformách přešlapují pár desítek metrů od místa, kde mají za chvíli přistát čtyři nadzvukové stíhačky - pro čáslavské vojáky a vlastně všechny české letce vysněné stroje, které možná nahradí dosluhující ruské migy. Na obzoru se objevuje černá tečka rychle se zvětšující až do podoby elegantního bitevníku, jenž vzápětí přistane na runway.

„Sednul si s tím pěkně,“ pokyvuje voják v maskáčích. Stačí několik minut a ze šedivých strojů už vylézají piloti. Těm trvalo jen něco přes hodinu, než ze Švédska doletěli doprostřed Evropy.

Napětí čáslavských pilotů se dá pochopit. Chtějí totiž ukázat, že mají na to, aby právě na jejich letiště tyto supermoderní stíhačky přišly. „Je to něco úplně jiného. Na opravu migů se chodí s kleštěmi a šroubovákem, na gripeny se používají počítače,“ pochvaluje si velitel základny Jiří Verner. Podmínkou ovšem je, aby se poslanci rozhodli letouny koupit. Nadšením září i velitel vojenských vzdušných sil František Padělek, který si gripen vyzkoušel už před měsícem ve Švédsku. „Hned po přistání mě bez dlouhého uvažování napadlo, že si české letectvo takový letoun zaslouží,“ tvrdí generál.

Zatímco vojáci už odhánějí televizní kameramany, kteří se chtějí dostat stíhačkám co nejblíž, za branami letiště ve vesnici Chotusice panuje dál ospalý klid. „Nové stíhačky? No to jsem zvědavá, jestli jim je nakonec koupí,“ prohodí na návsi starší žena.

Letadla ji zajímají jen tehdy, burácejí-li nad jejím domkem. Přesně na to si už dlouhá léta lidé z okolních obcí stěžují. Kvůli hluku ze stíhaček hygienici v 90. letech vyhlásili v okolí letiště stavební uzávěru, což znamená, že každý nově postavený domek musí mít zvláštní odhlučnění. A tak se stavba prodraží.

Stanislav Vlk, starosta Církvice, nejvíce postižené obce v okolí, ale strach z gripenů nemá. „Odborníci uvádějí, že hluk je přinejhorším na úrovni letounů L-139,“ říká. Víc ho mrzí, že se stále nic neděje kolem slibovaných peněz z ministerstev, jež mají obcím aspoň částečně vynahradit polohu u letiště.
(vob)

Čtyři stíhačky Jas-39 Gripen přistály na čáslavském vojenském letišti. Prezentace letounů předchází podpisu smlouvy o jejich nákupu pro českou armádu. (9. dubna 2002)

Čtyři stíhačky Jas-39 Gripen přistály na čáslavském vojenském letišti. Prezentace letounů předchází podpisu smlouvy o jejich nákupu pro českou armádu. (9. dubna 2002)

Čtyři stíhačky Jas-39 Gripen přistály na čáslavském vojenském letišti. U jedné uniklo palivo, a tak museli zasáhnout hasiči. (9. dubna 2002)

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.