Zatímco v roce 1995 bydlelo u rodičů 15 procent žen a 32 procent mužů ve věku 25 až 29 let, do roku 2013 podíl žen vzrostl na 31 procent, u mužů pak dosáhl na padesát procent. Vyplývá to z šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) v období let 2009 až 2013.
Zakládání rodiny a plození dětí sice Češi nezavrhují, do manželství však nespěchají. "Dochází k odkládání tohoto rozhodnutí. Lidé si chtějí déle užívat života. Když ale dosáhnou vyššího věku, tak prioritou těchto věčně mladých lidí je mít děti a vstoupit do sezdaného soužití," komentuje expert ČSÚ Ondřej Nývlt.
Ve věku mezi 35 a 39 lety pak již 77 procent žen žije v partnerské domácnosti. Naopak ve věkové skupině 20 až 24 let žije s partnerem pouze 19,5 procent žen.
S rodiči mladí bydlí kvůli studiu i lepším mezigeneračním vztahům
"Asi polovina lidí ve věku kolem 25 a 26 let žije v rodičovské domácnosti. Hlavním důvodem je to, že roste počet lidí, kteří navštěvují vysokou školu, takže úplně samostatné bydlení v tu chvíli nemá úplně logiku," vysvětluje Ondřej Nývlt. Velký vliv na prohloubení tohoto trendu podle něho mělo to, že vysoké školy v roce 2002 zakládaly bakalářské programy. Důsledkem je také výrazné snižování zaměstnanosti mladých lidí.
"Dnes je soužití rodičů s dětmi jiné než dřív. Jejich hodnoty nejsou tak odlišné a pro děti proto není takový problém s rodiči být. Navíc je to výhodné proto, že mají více peněz, mohou se věnovat volnočasovým aktivitám a nemusí řešit existenční problémy," komentuje Nývlt.
Mezi mladými Čechy také roste obliba alternativních forem soužití, kdy člověk po odchodu od rodičů žije sám nebo v nesezdaném soužití.
"Česko bývalo zemí, která se vymykala tím, že mladí lidé vstupovali velice brzy do manželství. Před rokem 1989 nesezdané soužití prakticky neexistovalo, hlavně z toho důvodu, že manželství byla finančně podporována. A páry měly velice brzy děti. Narození prvního dítěte bylo kolem dvaceti, jednadvaceti let," uvedl Nývlt. V současnosti se podle něho průměrný věk ženy při narození prvního dítěte pohybuje kolem 27 a 28 let.
Pozitivní je, že se zastavil nárůst počtu dětí, které vychovává jen jeden rodič. Až do roku 2008 přitom počet neúplných rodin dlouhodobě rostl. "Podíl dětí žijících s jedním rodičem je u nás nižší, než je průměr za celou Evropskou unii, ve srovnání s jednotlivými evropskými zeměmi dosahuje Česká republika obdobných hodnot jako Německo nebo Španělsko," upřesňuje analytička ČSÚ Iva Kohoutová.
Roste počet sňatků, kdy je nevěsta starší než ženich
Dlouhodobě převládají sňatky mužů s mladšími nevěstami, mírně se ale navyšuje počet párů, kde je muž mladší. "Manželství, kde je muž mladší, a ty, kde je mezi manželi výrazný věkový rozdíl, vykazují mírně nižší míru stability," uvedla Kohoutová.
Z hlediska vzdělání více než polovinu sňatků uzavírají snoubenci se stejným vzděláním. Narůstá ale podíl sňatků, kde má muž nižší vzdělání než žena. To je způsobeno nárůstem vysokoškolsky vzdělaných žen.
Sezdané soužití volí častěji vysokoškolsky vzdělaní lidé bez ohledu na pohlaví. "Neplatí tedy dříve sdílený názor, že nesezdané soužití je ideovou volbou, která je typická pro městské prostředí a osoby s vyšším vzděláním, tedy pro osoby více otevřené alternativním formám soužití," dodává Nývlt.
